501st legie 7
Kapitola 7:V první linii
Drsňák se skrčený hnal příkopem, na který neustále dopadalo hojně střel.Byli kdesi v džungli na měsíci Endoru.Z původních oddílů tady zbyly jen cáry, takže sem byla nasazena 501. legie, aby práci dokončila.Teď na vlastní kůži pocítili, co byl problém jejich předchůdců-dělostřelectvo, které je kropilo těžkou palbou.
Jeden z jeho bratrů klonů padl s černým důlkem v helmě.Drsňák neměl čas se tím zaobírat, nefungovalo tady spojení, takže se zprávy posílaly přes pěchotu, on byl zrovna poslem.Směřoval k „velitelství“, pokud se tak dá nazývat bez jedie, který už dávno padl. Skywalker byl momentálně zaměstnán ve vesmíru a místní se do boje nepletli, takže to byl boj pouze klonů s droidy.
Už viděl velitele Héra, který se momentálně snažil navázat spojení.V tom zhruba do poloviny cesty mezi nimi padla výbušná střela z dalekonosného dělostřelectva.Nejbližší vojáky to rozmetalo po okolí, Drsňákem to pouze tvrdě praštilo o stěnu zákopu.V uších mu bzučelo, výhled mu blokovala poletující hnědá hlína.
Se sténáním se zvedl a chtěl konečně předat zprávu, když ho něco tvrdě praštilo do hrudníku a on znovu odlétl.Tentokrát zůstal ležet, jen se snažil krýt si hlavu.Kdyby nebyl dočasně ohlušený, zaslechl by ale lámání se obrovského stromu, ktyrý ho srazil svojí větví. Byl to pořádný kus i na Endorské poměry.Na měření jeho délky ovšem nikomu nezbývalo moc času, protože všichni se od něj zrovna snažili dostat co nejdál.
Kdyby se Drsňák teď pokusil vstát, byl by to už jeho konec, naštěstí se strom nedostal dost nízko, aby ležícího rozmáčkl-byl našikmo zachycený na povrchu země, takže do zákopu se dostali jen větve.To bylo dobré krytí, jak si uvědomil Mynock, stojící opodál a o raněném druhovi nevědící.
„Zpátky, zpátky, zpátky!“křičel na ostatní. „Zpět do zákopu, tady jsme jak na střelnici!“
Někteří jeho moudré rady uposlechli, dobrá čtvrtina mužů ovšem běžela pryč.Nikdo z nich nepřežil, když se do nich lehkými raketami pustili super bojoví droidi.
Mynock dopadl do dřepu, kus od místa kde byl Drsňák, kterého si tak konečně někdo všiml.
„Kámo, slyšíš mě?!Řekni něco k čertu!“křičel, když stanul u přítele.Drsňák o jeho otázce nevěděl, stále se mu nevrátil sluch, zato zahlédl že za Mynockovo zády seskočil do zákopu droid.
„Poo-zor!“vypravil ze sebe včas jen díky tomu, že „plecháčům“ to nemyslelo zrovna nejlépe.Ozvali se dva výstřeli a pak „Do šrotu s tebou, šmejde!“.
„Počkej tady, seženu pomoc.“řekl Mynock.Naštěstí slova doplnil gestem, takže mu bratr rozuměl.Zvedl se, popadl pušku a bežel.Snažil se urychleně sehnat zdravotníka, nebo někoho, kdo by mu pomohl Drsňáka dostat do bezpečí.Zaklel, když mu noha zapadla do prohlubni po výbuchu dělostřeleckého náboje.
Jenže ať běžel kam chtěl, všude to vypadalo stejně-spousta raněných, pár bojujících a ostatní krčící se zalezlí co nejníž v zákopu.
Už situaci vzdával, když zahlédl spásu v podobě známé trojice: jeho velitel Decka, pilot transportu Fly a voják Plu.Kapitán byl zraněný a pilot se o něj staral.Plu zatím vyprazdňoval další zásobník do droidů.Odpor klonů byl již minimální, nepřátelé postupně seskakovali do zákopů.
„Konečně...jste...Musíte jít se mnou!Drsňák je na tom špatně, zákop už neudržíme, musíte mi pomoct ho odsud dostat!“překřikoval hluk bitvy Mynock.
„Máme tu trochu napilno!“oznámil Plu, když se skrčil, aby mu nekoukala hlava z úkrytu a začal přebíjet.
„Blázne, tady se stejně neudržíme!Musíme odsud pryč, do hor!Do nemocnice a úkrytu, zachránit ještě co se dá!Tohle už se zkrátka nedá!“křičel zkrčený Mynock.Přítel už ho ovšem neposlouchal, opět začal pálit do droidů.Moc dlouho mu to ovšem nevydrželo, dostal do ramene dávku blasteru.S výkřikem spadl na zem a upustil zbraň.Bylo to vlastně jeho štěstí, protože dopadla další těžká střela, a stojícího by ho zabila.
„Zvyšu...palb...“Slyšeli křičet nějakého vojáka.Dopady dalekonosných střel ho ovšem každou chvíli přerušili.Mrtvých přibývalo a času ubývalo.Palebná linie děl se začala stahovat do jednoho bodu, ve kterém teď nemělo cokoliv šanci přežít.
Střely brzy vyhloubily vlastní příkop, vedoucí do středu linie klonů, nebo jejich zbytků.A tudy se teď hrnuly vlny nepřátel.
„Tak dobrá, Mynocku!Teď je čas poslechnout tvé rady.“zachroptěl Decka.Fly se mu pokoušel pomoct při vstávání, kapitán ale jeho nabítku odmítl.Pluovi jeho rána v rameni útěk neztěžovala, takže se všichni dali do spěšného odchodu směrem k Drsňákovi.Několik málo vojáků se k nim přidalo, větší část ale zůstalo kvůli raněným, kteří nebyli převozuschopní, v naději, že droidy zadrží.Jejich naděje měli být ale brzy zpřetrhány.
Sotva čtveřice prošla jedním záhybem zákopu, zaslechli za sebou zvuky střelby a volání vojáků o pomoc.Snad každěmu z nich se chtělo otočit a běžet pomoci bratrům, jak jim velel instinkt.Jenže už bylo stejně pozdě, a navíc mohli místo nich zachránit alespoň Drsňáka.
Cestou jim několikrát zkřížil cestu jeden, nebo dva droidi, ale nic co by jim dělalo potíže.I dělostřelectvo na chvíli umlklo, aby nezasáhlo svoji pěchotu.
Svého přítele našli opřeného o stěnu.Hýbal se, což jako jediné dosvědčovalo, že žije.Fly mu pro jistotu sundal helmu, která se při nárazech mohla poškodit.Zkontroloval raněnému tep, který mu potvrdil, že stále žije.
Kývl hlavou na Mynocka, který si Drsňáka s heknutím přehodil přes rameno.Fly a Plu teď museli uchránit tři nebojeschopné vojáky(Decka byl také příliš těžce raněn).
„S tímhle budu mít problémy...Kryjte mě, hoši.“těžce oddechoval Mynock.Jeden duchapřítomný voják, kterého letecká jednotka neznala, poznal že je čas na ústup, sundal ze zad patřičnou světlici a vystřelil ji.
Nato se všichni přeživší, kterých bylo pomálu, začali vylézat z příkopu a utíkat k pohoří, kde byla zřízena polní nemocnice-k jedinému místu, které je mohlo nyní zachránit.
První vlna prchajících padla jako jeden muž, ale ti další se mezitím stihli vyškrábat ze zákopu a vyhýbat se palbě.Moc klonů střelbu neopětovalo, mezi timi co ano ale byli Plu a Fly, kteří pílili každý ze dvou pušek najednou.
„Pohněte s tím, Mynocku!Zdá se, že se jim konečně probudilo dělostřelectvo!“komentoval situaci kapitán Decka.Asi pouhé dvě vteřiny nato na ně opravdu začaly padat výbušné střely.
Zdecimované skupiny se marně vyhýbali, každou chvílí někoho droidi zasáhli.Ač utekli pomalé pěchotě, dělostřelectvo bylo mnohem účinnější vrah.Oblaka prachu a spršky hlíny neustále bombardovali ustupující, kdo byl odhozen na zem, málokdy se stihl zvednout.Byl to závod s časem-vyhraje ten kdo se živý dostane do alespoň dočasného bezpečí hor.Momentálně ovšem vyhrával čas...
* * *
Mynock se po dobré hodině vracel z ošetřovny, do které se jim podařilo dostat-přestože neutrpěl žádné těžší zranění, měl dost pohmožděnin, hlubších škrábanců a naraženin, které lékařští droidi považovali za dost důležité, aby byli léčeny.Faktem bylo, že se teď cítil mnohem lépe, za což mohlo ale i to, že konečně sundal své rozlámané brnění, které ho ostrými konci dost dlouho bodalo do žeber.Byl to následek jejich ústupu sem, do hor.Cestou i kus od něj přistála jedna střela a pořádně s ním praštila.Jen s velkým štěstím neskončil rozlámaný on sám...
Do pozemní akce na tenhle zatracený, nedůležitý měsíc přiletěla původně celá 453. legie, ze které zbyl jen prášek.Dále bylo na povrch planety nasazeno přes dva tisíce členů 501. legie, v „dokonalém, promyšleném“plánu, podle něhož se Deckova letecká jednotka neměla nohou ani dotknout země.Realita byla taková, že dělostřelectvo sestřelilo všechno co létalo, poté jim přitáhla na pomoc pěchota, jejíž tanky byli dalekonosnou palbou zlikvidovány již cestou.Tahle mise opravdu nevycházela, jak měla.
Momentálně procházel jídelnou asi 500 metrů čtverečních.Stále mu ještě trochu vadily ty zelené stěny stanů, ale lepší než být venku.Nato, že tohle bylo jediné místo s jídlem v celém areálu tu bylo dost málo lidí, kolem padesáti.Se zachmuřeným pohledem si Mynock uvědomil, že jestli sem separatisti zaůtočí s veškerou pěchotou, neudrží se ani půl hodiny.Navíc neměli komunikaci, aby si zavolali o posily.Teď se ani nemohli spojit s generálem Skywalkerem, který tam nad planetou teď nejspíš neúnavně sestřeloval supy...
Zařadil se do fronty.Podivil se, že své bratry již tak dlouho neviděl bez helem...už se také dost dlouho nepřetržitě bojovalo, většinou přežívali jen o pilulkách v helmách.Vojenské jídlo nebylo nic moc, alespoň to slýchal.Nikdy žádnou stravu kromě armádní totiž nezažil.Přemýšlel o tom, jak se musí žít normálním lidem, civilistům...Teď ve válce každopádně blbě, usoudil.Minimálně to měli s vojáky společné.
Během těchto úvah se ve frontě posunul z pátého na druhé místo.Podíval se na deku před sebou.Leželo na ní malá kopička nádobí, žádné obvyklé táci, evidentně každá miska a hrníček, které neskončily jako střepy...
Popadl jeden z posledních malích talířků, lžíci a postoupil k servírování.Když viděl co se podává, zašklebil se.Přistály před ním dvě naběračky jakési nažloutlé hmoty, něco ve stylu kaše.Vůni rozhodně nečekal, ale nedostavil se ani puch.Zkusil ochutnat už cestou ke stolu a znovu se zašklebil, když zjistil, že hmota nemá absolutně žádnou chuť.
Sedl si, položil talířek na stůl a s pokrčením ramen se pustil do skromné porce.
Plachtu odhrnuli nově příchozí, mezi nimiž byli i Fly a Plu.Normálnímu smrtelníkovi by připadali naprosto stejní, ale klony se naučili někoho poznat podle jediné vrásky, pohledu, nebo pokud byli v plné zbroji třeba podle škrábance na brnění.
Už z dálky se pozdravili zamáváním, pak se ovšem i oni museli zařadit do fronty, která nyní byla o něco delší.Než se přez ní prodrali, byl už Mynock po jídle.
Oba dva se usadili a pak se jich zeptal: „Jak jsou na tom Drsňák a Decka?Přežil ještě někdo jiný z týmu, kterého jsme třeba ztratili?“
„Ne, nikdo další nepřežil.Decka je v pořádku, jen mu ještě nějakou chvíli budou tahat střepiny z ruky.Mě pustili s tímhle bactovým obvazem, na tom prokletým rameni...“odpovídal Plu.
„A co Drsňák?Bude žít?!“ptal se netrpělivě Mynock.
„Jo, ten je na tom hůř.Ale pokud mu někdo nerozstřílí bactovou nádrž, tak bude žít...
„Každopádně s tím si pěkných pár dní nepopovídáme.“
„V bezvědomí už není tak „drsnej“, co?“zachechtal se Fly.
„Ty máš bez letadla co říkat.“zklidnil ho Mynock.
„Stejně sme to tady posrali...Nebo ti na hoře.Kolik nás zbylo z dvou tisíc?Pětset?Sedmset? Víc ne, nemluvě o ztrátě celé legie, která tady musela dostat ještě větší nakládačku.Jak se asi daří bratrům ve vesmíru?“
* * *
Vesmírná bitva o Endor probíhala jedním slovem špatně.Separatisté rušili signál, bez kterého se stíhače republiky motaly zcela nesoběstačné, jen jako cíle pro droidy přezdívané „supové“.Navíc ty zatracené Acclamatory nebyli křižníky, ale transporty!Snad už bude konečně dokončen vývoj těch „Jedijských křižníků“, které Kamino tak dlouho slibuje, pomyslel si Anakin.
„Ovšem to už mě nebude muset zajímat, jestli mě teď sestřelí!“vynadal si, když ho jen tak tak minula dávka blasteru.Dokončil „oblet“, jak nazývali pročištění okruhu kolem křižníku a jako obvykle se vracel na vlajkovou loď, kde si měl vyměnit taktické informace s Obi-Wanem.
Za šťastné přistání vděčil neznámé V-19, která zničila raketu, jenž na něj letěla, takže mohl do hangáru bez potíží.
Z trupu jeho stíhače se vysunuly tři nohy a dopadly na podlahu.Mistr ho už očekával, přesně podle předpokladu.
„Á, že ti to trvalo, Anakine.Jaké jsou nejnovější zprávy přímo z bojiště?“ptal se tím svým typickým způsobem.
„Špatné, že se ptáte.Máme dost lidí, ale dochází nám V-19ky.“
„LAAT do boje nasadit nemůžeme, čím bychom vysazovali vojáky na zem, až tam konečně pronikneme...“
„JESTLI tam vůbec pronikneme.Obávám se, že náš posel ke Codymu nedorazí v čas.Až sem konečně přiletí, můžeme už taky létat v oblacích trosek.“
„JESTLI budeme létat mezi oblaky trosek, tak ty trosky budou ze separatistických lodí, to tě ujišťuji, můj starý padawane.“
Debatu přerušil prudký otřes, při kterém padali kusy duraoceli ze stropu.Oba jediové se znepokojeně rozhlédli.Anakin zaznamenal, že se vylilo palivo z otevřené nádrže V-19, která právě tankovala.
„Pryyyyč, mistře!“volal již cestou ke svému stíhači.
„Dopovím ti to jindy, Anakine.A pokud se něco rychle neudělá s tím palivem, vypadá to, že i jinde...“
Skywalker se otočil při naskakování do kokpitu a tak včas zahlédl, jak se na hangár řítí zasažený sup.A štíty byli vypnuté, kvůli Anakinově příletu.To bylo zlé, musel si pospíšit, aby se odsud včas dostal.Naposledy se ohlédl po svém mistrovi, který mu kývnutím hlavy pokynul, ať letí a utíkal pryč.Pak ho od Obi-Wana oddělila plamenná zeď, když droidí stíhačka dopadla do rozlitého paliva.
Motory zavřískaly, když pilot šílenou rychlostí vyrazil vpřed.Právě akorát, těsně za ním se konala velká exploze.Ale mistr byl už pryč, jeho smrt by cítil...
Mezitím se k planetě řítil maximální rychlostí Cody se svojí flotilou.Ani netušil, do čeho jdou, svého generála by zde zemřít každopádně nenechal.
* * *
Byly vyslány dva letouny LAAT/i jako průzkumníci situace na povrchu planety.Vzhledem k nefunkčnímu vysílání jim trvalo prokletě dlouho, než něco objevily.A to něco se jim vůbec nelíbilo.Jeden transport letěl prohlédnout podrobněji separatistické síly, druhý přistával u republikové základny/nemocnice.Ten který šel prozkoumat sílu nepřítele byl ovšem sestřelen.Kéž by je tak mohli přeživší varovat...
* * *
Mynock, Plu a Fly byli v jednom ze dvou velkých nemocničních stanů.Právě se vraceli z návštěvy Decky, kterého už měli brzy pustit z ošetřovny.Procházeli místnostmi plnými zraněných, proti kterým kapitánovo poškození ruky vypadalo jako škrábnutí.
„Tohle je nehumální...Dobrá, když se střílí, tak se střílí, ale takhle na dálku trhat lidi na kusy...“poznamenal znechuceně Mynock, když procházel kolem jednoho právě operovaného, z jehož pahílu nohy na něj vystříkla krev.
„Proto s plecháčema bojujeme, ne?Proto je musíme zastavit.“
„My tady konkrétně momentálně nezastavíme ani kolonu mravenců...“
Plu celou dobu zůstával podivně zamlklý.Evidentně vůbec nevnímal své okolí, a přehraboval se ve vlastních myšlenkách.
Klony už na sobě opět měli svá brnění a helmy nesli v podpaží.Separatistický útok mohl přijít kdykoliv.Každý z nich věděl, že až droidi zaůtočí, tak všichni zemřou.Jediná šance byla někam ustoupit, jenže to v současné situaci nebylo možné, kvůli stovkám raněných, které by tu zkrátka nedokázali nechat.Absolutně ve zdravý pobyt na Endoru nepřečkal vlastně nikdo.
„Sakra, pozor, Mynocku...“
„Co se děje?“
„Támhle jde ta kolona mravenců.“
„Já tě zabiju, Flyi!“
S podobnými rozhovory prošli až k místnosti s bactovými nádržemi, ve které měli najít i Drsňáka.Bylo jich tu na tolik nestabilizovaných pacientů moc málo.Něco přes deset, bylo opravdu štěstí, dostat se do jedné z nich.
Jejich přítel stále nebyl vzhůru, ale některé z trojice potěšilo, když uviděli živé staré známé z jiných jednotek.
Mynock zrovna prováděl narážky na Drsňákovu přezdívku, když ho Plu utišil: „Pssssst!Něco slyším...“
„Že by...?“
„LAAT?!“
„Jó!“doplňovali se navzájem bratři z letecké jednotky
O několik málo sekund později vyběhli ze stanu s radostnými výkřiky.Když viděli realitu, úsměvy jim zatuhly.
Na malém prostranství stála jen jediná loď, ze které vyšlo pouze šest vojáků.
„Co to...?
„To nevypadá dobře.“
„Co?Ti si přiletěli promě, pořád říkám, že jsem VIP.“komentoval Mynock.
Malá skupina vojáků přiběhla k Hérovi, který stál kus od nich.Jejich velitel zasalutoval a řekl: „Komandére.Jsme rádi že jsme vás našli.Budeme...“
Héro ho přerušil otázkou: „S tím jděte do sepáckých zadnic.Kde je sakra náš odvoz?!“
„Odvoz?To si počkáte, z vesmíru se sem jen tak neprobojujeme.“oznámil další z nové skupiny vojáků. „Čekáme sami na posily.Jsme průzkumníci, ale máme problém, asi budeme potřebovat vaši pomoc...“
„Do Sarllacčí jámy s váma!Už takhle jsme tady dost ve srabu, možná jste si toho nevšimli, ale řachani se blíží!Mám asi šestset mužů, bojeschopný asi dvě stovky a nezraněný tu není nikdo! VY potřebujete pomoc?!Pak nejdřív musíte pomoct nám, zatraceně!“řval na nebohého poručíka komandér.
„Potlesk, veliteli.Nechcete si ho teď raději vyslechnou, než ho hodíte na separatisty, aby byl aspoň nějak užitečnej?“navrhnul se zdviženým obočím Mynock.
„Máš štěstí, že patříš k těm několika málo bejoschopnejm, jinak bych na řachany hodil tebe...“
Na obhajobu Mynocka přistoupil Plu a hned za ním Fly. „Promiňte, pane, ale myslím že má pravdu.Banthí hlava, nebo ne, pořád jsou to naší bratři.“
„Tak dobrá.Copak pro vás můžeme udělat?Nebude to nic víc, než vás zařadit do fronty na smrt, ale řekněte si...“
Poručík postoupil vpřed a sundal si helmu, takže byl vidět jeho úsměv, který ale rychle zmizel. „Druhý průzkumný transport se letěl podívat na plecháče, pane, no a....“
„A?“
„No, sestřelili ho.Někdo to evidentně přežil, v místech havárie se střílí, není nás ale dost, abychom jim pomohli sami. Žádáme vás o pomoc.“když domluvil, zasalutoval a opět si nasadil přilbu.
„Postavte se prosím do fronty na smrt...“řekl s úsměškem komandér Héro.
„Ale, ale...“
„Nemůžeme je tam nechat zatraceně!“
„A co MŮŽEME dělat, Flyi?!Ty sundáš tisíc droidů co stojí mezi tou havárkou a náma?“
„Jestli budu muset, tak ano!Jedno vím-bratry tam zemřít nenechám!“prohlásil umíněně Fly.
„Takže zahajujeme nábor dobrovolníků?“zasmál se Plu, čímž si vysloužil naštvaný pohled Héra.
„No, mě baví sledovat sebevraždy, a když tu není holonet, na kterým bych se na nějakou podíval...Asi budu muset jít s váma.“přidal se s úšklebkem Mynock.
„DOST!Dost.Máme sloužit republice a to hodláte splnit tím, že se necháte ZABÍT?!“
„Tak takhle je to s vaším přístupem...Ale něco jste nedomyslel, veliteli.Mě se ještě nechce umírat, chápeme?A já úplně chápu, jak se asi chce zařvat těm klukům tam mezi tim chodícím šrotem.Takže asi takhle...“Mynock zvedl zbraň, nastavil na omračování a střelil svého velitele do hrudi.Ten se skácel jako hadrová panenka na zem.Někteří vojáci na tento čin reagovali pozvednutím zbraní, někteří utekli „aby to nebylo na ně“, někteří ohromeně civěli a někteří se zachovali podle Mynockovo slov, která zněla: „Tolik k posloupnosti velení.Kdo nemá naděláno v kalhotech a má zbraň, může jít se mnou, tipuju že ještě tak půl hodiny vám to nikdo nebude zakazovat.“
* * *
Osmnácti členná skupina se prodírala noční džunglí.Vedeni Mynockem se pohybovali celkem rychle, nato že je nesměli zahlédnout droidi jako první.
Byli ještě dobrých sto metrů od cíle, ale už slyšeli střelbu přeživších.To je popohánělo víc a víc dopředu, bylo jich ale tak málo!
„Dobře, myslím že jestli tu máme být něco platní, nemáme moc času na probírání plánů a blbý politický keci.Jsme vojáci republiky a jak to řekl komandér, máme ji chránit.S tím plně souhlasím, ale udělám si to po svým.Downe, Shootere, dobře že jste vzali ty sniperky, použijte je, ale ať si vás nevšímnou.My ostatní tam skočíme, vykopeme odsud pár řachanů a odvedeme přeživší.Jasný?Vyrážíme!“
Dva odstřelovači zaujali dobře ukrytou pozici a zbývajících šestnáct vojáků se řídilo rozkazy.Tedy po určitý bod-nakopali pár řachanů, jenže pak jich tam přišlo o hodně víc.
Plu, který ve skupině pochopitelně nemohl chybět, se dostal kotoulem ke dvěma bojovým droidům, které srazil na zem a tím je zničil.Následně vytáhl pušku i pistoli a spustil palbu z obou hlavní.
Vyčistil tak celkem slušnou cestu po které se rozeběhl k transportu.Poslední metr už skočil a bylo na čase, protože jinak by schytal dva blasterové výboje.
„Za ním!Tohle půjde, kryjte se!“volal Mynock, který bral úkol vůdce velmi zodpovědně. Naklonil se k jedomu z mužů a zakřičel: „Pozor na ty...“Myšlenku nedopověděl, protože se vrhl na zem, aby ho droid netrafil do zad.Voják ke kterému mluvil ovšem neuhnul a s propáleným krkem padl.
„Sakra!“zaklel, když ho o milimetry minula další střela.Zvedl se do podřepu a jen tak tak se znovu zachránil.Což by mu k životu nestačilo-musel ho zachránit až Down výstřelem ze sniperské pušky.
„Díky...“zafuněl, aniž by ho zachránce mohl slyšet.Dál už to neřešil a dohnal svůj tým, který byl dávno zalezlí v pozůstatcích LAAT, které sloužili jako dobré krytí, po boku původního osazenstva lodi.
„Skvěle, Mynocku.Nějaký další plán?“
„Ne, teď jsi na řadě ty, Plu!“
„Já myslel, že Fly je plný nápadů.“
„Nechci rušit, ale co takhle šrotovat plecháče?!“přerušil je jeden přeživší ze spadlého LAAT.
„Kdo jsi zase ty?“
„CA-234 Horn k službám.I s míma chlapama.“
„No to je paráda...Tohohle chlápka bych nechtěl mít jako velitele.“komentoval Mynock.
„No, náhodou teď spadá pod tebe, a to má vyšší hodnost!“zasmál se jeden z osmnácti „zachránců“.
Dvě skupiny se sice spojily, jenže teď byly obě uvězněny mezi hordami smrtících droidů.A dvacet dva včetně posádky LAAT proti zhruba dvěma tisícům...Výsledek mohl být jediný.Jenže Mynock nikdy nepatřil k těm, kteří jdou jen po té jasné cestě...
„Shootere, za náma!“vykřikl druhý odstřelovač.Právě včas na záchranu svého kolegy, protože jim do zad vpadlo alespoň dvacet nepřátel.Zahodil pušku a několikrát použil svoji pistoli, na rozdíl od jeho bratra, který se své základní zbraně odmítl vzdát a používal ji i na blízko.Společně však po zádech skočili na mýtinu, kde se odehrával hlavní boj.
Byl na ně zajímavý pohled, když se zvedali, stříleli a běželi k ostatním jako jeden muž.Ono také svým způsobem byli jeden muž, jako všechny klony.Mrtvý muž-Jango Fett.
Plu schytal jeden výstřel opět do ramene, to bylo ale ještě malé zranění.Jiný byl zasažen do břicha, dva byli mrtvý.Mynockovi iluze se rozpadaly.Tady nepřežijí...NE!poručil si ihned. Dodal si odvahy, aby vyzval ostatní: „Dobrá, musíme vypadnout.Stáhnou se na nás všichni droidi, co jich tady je.A řekl bych, že když už tu jsme, můžeme taky být trochu užiteční.Zjistili jste něco na průzkumech, než vás sestřelili?“
Hornovi se zle zablesklo v očích, když mu došlo co Mynock plánuje. „Minimálně polohu těch děl.“
„Výborně, veďte nás!Bratři, kryjte naše průzkumníky, sami tam netrefíme.“Všech devatenáct zbývajících se ve dvou řadách rozeběhlo směrem, který jim byl udáván.Tohle byla pro droidy perfektní příležitost, jak si připsat pár zabitých klonů.Využili ji.
Tři vojáky skolili sotva vyrazili, vážně zraněného pak také, protože zůstával pozadu.Ovšem za tuto relativně nízkou cenu se patnácti ostatním podařilo prodrat skrz obklíčení.Nebyl ani moc čas střílet, spíš do „řachanů“ vráželi a likvidovali je pažbami.Což by ovšem neznamenalo, že se pár hlavní nezačne tavit, že?
Horn sebou praštil za jeden nefunkční tank federace, naznačil i ostatním, aby tak učinili. Bezpečí zde bylo jen pomíjivé, ale potřebovali si oddychnout.
„Tak Mynocku, co poradíš ty teď mě?Dělostřelectvo je támhle.“řekl a ukázal před sebe. Tam, v nočních stínech opravdu jelo dělostřelectvo, které mohli poprvé spatřit.Bylo to něco podobného jako hailfire raketový droidi se kterými se setkali na Geonosis, jenže tohle byla obrněná a velice dalekonosná verze. A v zásobnících měli dost raket, aby zničili třeba tři nemocnice.
Mynock byl rád za zabudované noční vidění, díky kterému si stroje mohl dobře prohlédnout i odsud.A zdálo se, že jediná slabina jsou výbušné střely samotné.Usmál se.Tohle nakonec možná ještě bude zábava, pomyslel si.
* * *
Héro, co se vzbudil z omráčení, neustále sledoval dalekohledem, jak se jeho bratrům daří. Přistihl se, že už ho opustil počáteční vztek nad napadením vyššího důstojníka-jeho.Nyní jim držel palce a v duchu si představoval, kdyby tam byl on.
Mynock se ukázal být velení schopným, když se nepokoušel se svými muži dostat zpět do nemocnice, ale vybral si droidí cíl-dělostřelectvo.Zrovna se kochal mohutnými explozemi-teď konečně měli šanci, že se odsud možná dostanou, když si pro ně separatisti musejí přijít osobně, místo aby je roztrhali na dálku.
Ještě trochu přiblížil svůj pohled, aby mohl spočítat, kolik mají tam dole ještě živých. Třináct.Tak málo!Ztratili už víc, než kolik mohli zachránit.Kdyby nebylo zničeno to dělostřelectvo, bylo by to totální fiasko, ale takhle...
Moment!Vypadá to, že Mynock má velké ambice!Zamířil k rušičce...
* * *
Obi-Wan Kenobi se neustále snažil něčeho dosáhnout na můstku.Jenže ta prokletá komunikace...
Ještě jednou a naposledy se zkusil dovolat ostatním křižníkům, aby skočili do hyperprostoru.Nechtěl odletět a ostatní tu nechat na pospas.Jenže co mu zbývalo, buď teď, a nebo nikdy!
Zvedl komlink a pomalu, zřetelně odříkal: „Křižníku Accuracy, odpovězte.Tady generál Kenobi.“
Jedi se zachechtal šťastným smíchem, když se ozvalo: „Generále Kenobi?Máme tu trochu napilno, co pro vás můžeme udělat?“
Svěsil hlavu, smířený z ponecháním vojáků na planetě.Chtěl vydat rozkaz k spěšnému odchodu, když ho čekalo další překvapení.A tohle bylo mnohem lepší-tři hvězdné křižníky, na nichž někde musela být jedijská generálka Shaak-Ti a komandér Cody s jeho 212. útočným praporem, kteří vyskočili z hyperprostoru.
„Co pro mě můžete udělat?Pro mě nic, ale pro ty hochy na zemi můžete poslat posily, myslím že Shaak-Ti to tady už vyřídí.
„Rozumím, generále.“
* * *
Za Mynockovými zády právě probíhala velká exploze-bývalá rušička.Misi splnili na jedničku, ale ztráty byly vysoké, jejich počet se ztenčil již na pouhých dvanáct.
Rozhlédl se kolem.Zjistil, že na dvanácti to asi nezkončí.
„Všichni do trosek tý rušičky, ale rychle!Míří k nám asi tisíc bitevních droidů!Kryjte se, nabijte a pomodlete se!Teď se teprve bude umírat!“
Plu pomalu zvedl oči.Vyvalil je, když spatřil Mynockovo zprávy na vlastní oči.Urychleně uposlechl rozkaz a kryl se.
Brzy měli být znovu obklíčeni, a tentokrát už by se jim utéct nepodařilo-odsud nebylo kam.
Kovová masa se pomalu blížila.A teď už odjistila blastery.
„Jsme v dostřelu, palte!“vykřikl Mynock.Vojáci ho rychle uposlechli, alespoň na krátkou dobu.Pak se opět museli ukrýt, nebo se nechat spálit na škvarek.
„Granáty, co vám jich ještě zbylo, ale pozor, ať ho nezasáhnou, dokud ho nehodíte dost daleko!“
Tentokrát se vše opět obešlo bez odmlouvání, poznámek, zdržování, nebo potíží.Už ani sám Mynock neměl svou obvyklou náladu vtipkaře.
Sem tam někdo vykoukl z úkrytu a zničil pár droidů(doplatil na to jeden z vojáků, který zkončil s propálenou hlavou), ale většinu času museli být zalezlí, protože droidí palba neustávala, ani když se nemohli trefit.
„Tyhle trosky ten nápor dlouho nevydrží, budeme se muset přeskupit...“zabručel Plu.
„Cože?!“překřikoval Mynock hluk boje.
„Nic, že se budeme muset přeskupit!Za nejbližší kopici trosek!
„Taky myslím, tohle už nejde.“
„Zešíleli jste?!Jakmile odsud vyleze smítko prachu, tak ho sejmou!“vložil se do diskuze Fly. Pak s řevem položil pušku na okraj trosky, sloužící jako barikáda a začal naslepo střílet-koukala jen zbraň.I tak zasáhl průmerně každou druhou střelou, v tomhle davu droidů se téměř nedalo minout.
Mynock využil luxusu komunikace vysílačkami, kterého se jim před chvílí dostalo a oznámil celému zbytku týmu: „Přeskupujeme se, ukryjte se jinde!První barikáda se za chvíli rozpadne, jestli do toho ti plecháči nepřestanou šít!Najděte nejbližší místo, kde vás netrefí a nevystrkujte odsud ani nos!“
Zahájil krátký odpočet a na „TŘI!“ všech deset momentálně živých vyrazilo.Dorazilo jich jen osm.Jeden voják při otáčení se v přípravě na běh udělal tu chybu, že vystrčil kus své helmy nad kryt, Horna pak zasáhli do zad.Žil, ale nezachoval se jako každý rozumný člověk na zemi, ne.Zachoval se jako Jango Fett, převalil se na záda, zvedl svoji pušku a ještě asi čtyři vteřiny likvidoval protivníky.Aniž by to věděl, sešrotoval i svého nepřímého vraha, který ho poprvé trefil.Pak si ho pomalé droidí mozky konečně uvědomily, a on dostal do těla kolem třiceti ran.Při pohřbu by ho už nikdo neidentifikoval.
Nebyl ale čas ani kvůli jednomu padlému truchlit-naopak.Vojáci věděli, že už jsou stejně všichni mrtvý, tak se alespoň hodlali za všechny své bratry pomstít.Zdvojnásobili svoji palbu. To sice roztavilo několik pušek, ale oni okamžitě vytáhly z pouzder pistole a pokračovali ve šrotování.
Bylo to s podivem, ale nikdo z nich teď nebyl zasažen.Linie nepřátel byla již příliš blízko, asi deset metrů od klonů.Dvěma členům Hornova týmu už se nepodařilo krotit svůj vztek, zvedli se a beželi mezi droidy, likvidovat je z blízka.Jeden z dvojice padl již cestou, druhý vrazil do kovové armády a začal ji likvidovat.Jednou rukou točil puškou a ta fungovala jako mlýnek, druhou rval hlavy a otáčel pušky, aby ho nezasáhli.I nárazy svého těla jich pár odrovnal.Dokud byl těsně u svých protivníků, dařilo se mu to, protože ti nemohli střílet.Jenže po malé chvíli kolem sebe pročistil okruh, a než se mohl vrhnout znovu vpřed, byl zabit.
To povzbudilo zbývajících šest, kteří s řevem povstali ze svých úkrytů.Než však mohli jít do poslední, sebevražedné akce, přerušil je zelený paprsek, který proťal doprou stovku „řachanů“.Následovaly další, k tomu přibily výbuchy raket.Droidi se zadívali nad sebe.Našli tam jen své zničení-desítky transportů LAAT, které nenesly jen vojáky, ale také několik tanků AT-TE-šestinohých kolosů.
Skupinka byla zachráněna, ale byla tak malá.Přežili jen Mynock, Plu, Fly, Shooter, Down a voják, kterému říkali Doll.Ztráty byli vysoké, ale ne neúnosné.Navíc byli vybráni jen dobrovolníci, a ti věděli, do čeho jdou.
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
XEvil solve 99% types of captchas
(MashaNom, 12. 12. 2017 19:24)