501st legie 5 kapitola
Kapitola pět:Jedi v nesnázích
„501. už je na cestě Anakine, přidej se k ní jakmile to bude možné.Mistr Plo se neudrží dlouho.Co se týče Grievouse, na toho zapomeň, Kamino je ze všeho nejdůležitější.Jestli porazí mistra Plo, budou u něj zase o krůček blíž.“naléhavě říkal Obi-Wan Kenobi, přítomný jako holografický obraz.Anakin stál opět na můstku republikového křižníku, který je vyslal, při honbě za generálem droidů.
„Rozkaz, mistře.Jen...Nemůžu za ním poslat aspoň jeden stíhač?Komandér padl, když se snažil toho vraha zastavit, nemůžeme ho nechat jen tak utéct!“rozčiloval se.
„Jak jsem řekl.Na tohle teď není čas.Nový komandér a ty, se musíte ujmout velení 501., do té doby spadají pod nějakého čerstvě jmenovaného...méně schopného rytíře.“Anakin to vzdal a uklonil se.Když vypnul hologram svého mistra, pak až vybuchl.
„Co si to myslí?Dvě jednotky padnou kvůli někomu, koho pak máme nechat jen tak utéct?!“zavrčel a kopnul do nějaké bedny s nářadím.
„Jsou to rozkazy, pane.Nemůžeme si dovolit ztratit planetu kvůli...“snažil se admirálův zástupce, Yularen, uchlácholit Anakina.To se mu nepovedlo, protože neovládající se generál znovu zařval na celou místnost: „Kdo tady ztrácí soustavu?Jeden stíhač rozhoduje o získání nebo ztracení soustavy?!“
Dveře na můstek se otevřely a dovnitř vstoupil Héro s doprovodem čtyř dalších vojáků. Anakin mezi nimi v síle rozeznal Rexe, další tři neznal.Před svými muži ihned nasadil klidnější výraz.
Nový komandér se postavil do pozoru a zasalutoval. „Pane!“
„Ano, veliteli?“zeptal se admirál, který stál celou dobu jen kus od nich, dřív, než kdokoliv jiný stihl odpovědět.
„Já...chtěli jsme vědět, kam letíme, pane.Moji muži vědí, že se máme spojit s legií, ale ne proč, kdy a kde.“odmlčel se. „Po dnešním boji...jsou...“
„Nemusíte nic vysvětlovat.Chápu vaši ztrátu...Nerash bude chybět nám všem.“Anakin po admirálovi střelil pohledem, s jednoznačným znamením:Nepleťte se do toho.
„Tady máte svoje bitevní plány.Snad jsou tam všechny informace, které požadujete.My s admirálem tady ještě musíme něco vyřešit.“
* * *
Sotva se za Rexem zavřely dveře, dovolil svým myšlenkám volně se pohybovat.Před jediem se nikdy neodvážil přemýšlet o některých věcech...prý uměli vycítit myšlenky...
První z těch zadržovaných myšlenek byla:Co má generál Skywalker za problém s admirálem?Vypadal, jako by mu chtěl skočit po krku.Na to navazovala další otázka:Z čeho byl jedi tak rozčílený?Těsně poté co vstoupili na můstek zahlédl na tváři svého velitele nezadržovaný vztek, který ovšem zmizel po méně než vteřině.
Pak se podíval na hologram bitevních plánů, které držel v rukou Héro.Ohledně nového komandéra měl také smíšené pocity.Byl Nerashovým přítelem, to ano, ale ještě na Geonosis byl pouhý kapitán.A teď měl velet 501., elitnímu praporu?
Zatímco uvažoval, došli až k ubytovacím místnostem vojáků.Že prostor, do kterého vešli nebyl zaplněn, není ani nutné podotýkat, vzhledem k tomu, kolik vojáků bylo na likvidaci grievouse nasazeno.
Zato ta malá skupina se zkládala z přátel a taková je silnější, než sto bojovníků, kteří jsou donucení spolu spolupracovat.
Mynock vyskočil z postele a spustil veselé uvítání.Pravděpodobně našel nejlepší způsob, jak zahnat smutek nad padlým velitelem.Když se opět usadil, Héro začal svolávat pozornost ostatních v pokoji.Když mávání rukou nestačilo, stoupnul si na postel vedle Mynocka.To vyvolalo hlasitý protest: „A kdo bude to prostěradlo čistit, komandére?“
Když konečně získal pozornost všech, spustil svoji řeč: „Bratři, dnes jsme všichni prošli zkouškou.Zkouškou odhodlání, zkouškou výdrže a síly.Současně se situace má takhle:“vytáhl hologram a vložil si ho do dlaně, kterou natáhl před sebe.
Sám byl zvědaví, co bude obsahovat.Zmáčkl spouštěcí tlačítko.Před nimi se objevila planeta s polem asteroidů.O desetinny sekundy později, se objevilo také pět křižníků separatistů.Jejich typ až na jeden-federační byl neidentifikovatelný.Lodě byli zřejmě za spěchu sebrány ze separatistických planet.Jakkoliv vypadala flotila nesourodá, množství supých droidů kolem bylo děsivé.
Mimo to, holografický obraz ukazoval také několik výsadkových lodí LAAT a těla mrtvých klonů.
„Co to k Sithu je?!“vykřikl kdo jiný než Mynock. „Nejsou tam žádné republikové křižníky, to si mysleli, že porazí flotilu v desítce LAATéček?“
„Kdy už tě konečně naučím držet hubu...děláš mí jednotce ostudu...“poznamenal zamračeně Decka.
„Teď Mynocka nech...Myslím že má pravdu, tady něco nehraje.“řekl Rex.Holografický obraz se prohnal kolem mrtvých klonů a ukázal planetu z blízka.Přiblížením pohledu zahlédli kolem dvaceti republikových vojáků a mistra jedi Plo-Koona.Kryli se mezi dvěmi hromadami kamení.Div že v nízké gravitaci neodlétli a tím nejsou myšleny jen balvany, ale i vojáci.
* * *
„Kryjte se!Ústup!“volal jeden voják na své dva zbývající muže.Ti měli problém s přeskupením se, protože v nízké gravitaci se pohybovaly pomalu a na holé skále nebylo pořádně za co se krýt.
Momentálně jako provizorní zídku používali svého padlého druha, kterého už by teď díky množství zásahů nikdo nepoznal.
„Použijeme jetpack!Na co nám bude uspořené palivo, když nás teď zastřelí?!“vykřikl jeden z nich.Vyskočil, spustil prudkou palbu a druhou rukou spustil svůj tryskový batoh.V sekundě překonal pět metrů, které ho dělili od kamení, za kterým byli ostatní.Vzdálenost překonal až moc rychle.Tvrdě narazil do většího balvanu, až něco křuplo.Jeho druh měl už větší štěstí, přistál přímo v kryté oblasti, těsně vedle generála Plo-Koona.
Jedi zuřivě odrážel příval palby.Bylo obdivuhodné, jen jak rychle máchal zbraní, natožpak že neminul ani jeden paprsek.
„Do háje, Kyxi, vylez od toho šutru a obtěžuj se taky střílet!Brzo budeme mít další návštěvu!“oznamoval kapitán jednotky z 501.-Hunter jednomu ze svých vojáků.Tou společností mělo být něco kolem tisíce bojových droidů, kteří už byli téměř na dostřel.A co hůř, šli z druhé strany, než ostatní droidi, takže se klony nemohli pořádně krýt.
Plo-Koon pozvedl hlavu k nebi.Nebylo možné vyčíst nad čím přemýšlí, ale důležitý byl až jeho rozkaz: „Zapnout jetpacky, sneste se na ty nové nepřátele z hora.Já zadržím naše staré známé, než budete hotoví.“
V dalších sekundách už vnímal jen svist svého světelného meče, když skočil do linií super bojových droidů.Po každém silnějším zabzučení se ozval i tlumený náraz kovového těla, když ho slabá gravitace přitáhla k povrchu planety.
Voják přezdívkou Kyx z 501. zrovna vypínal svůj raketový batoh a zahájil palbu ze své pušky, stejně jako jeho bratři v ten samí okamžik.Asi dva klony nebyly dost rychlé a usmažil je červený blaster, ostatní ovšem dopadli do středu bojových droidů a rozpoutali peklo.
Plo-Koon se usmál, když viděl účinnost svých vojáků.Celý tým dohromady byl sotva schopnější než on, jenže ti muži neměli žádné zvláštní schopnosti.Museli bojovat normální lidskou silou a přesností, přesto se však nikdy nevzdávali.To u nich obdivoval.
Kyx na druhé straně malého bojiště se právě sehnul a uskočil stranou, aby se vyhl smrtící dávce.Přitom srazil dašlí dva „plecháče“.
„Řachan nalevo!“ozvalo se právě včas.Takhle tu budu celou dobu poskakovat a ani si nevystřelim, pomyslel si ironicky Kyx.Pak pažbou své zbraně vrazil do droidova tenkého krku, až se z něj zajiskřilo.Hlava díky nízké gravitaci odskákala asi deset metrů dále.
Kapitán z 501. byl v pořádných nesnázích.Dva muži se mu snažili pomoct, ale nedařilo se jim to.Jeden z nich teď padl...Kyx se dvakrát nerozmýšlel a dlouhými skoky se dostal o něco blíže.Kryl se vlastní palbou s pušky, kterou držel v levačce a pravačkou přitom vytáhl granát.Zapl ho a hodil...
„Sakra!“zaklel, těsně předtím, než výbušnina explodovala.Explodovala moc blízko.Zapomněl na prokletě nízkou gravitaci a nastavil příliš malý čas do výbuchu.Granát explodoval sotva dva metry od něj, pět metrů od skupinky droidů, na kterou byl vržen.
Kyx prudce odlétl stranou a dopadl na kamenitý povrch.Na vnitřek bílého brnění dopadla sprška krve.O vojáka se pokoušely mdloby.
Kochal se pohledem na šlehající oheň, který stále ještě explodoval ve vzduchu.Náhle jako by z právě toho ohně vylétla V-19ka.Potom upadl do bezvědomí.
* * *
„Musíte se stáhnout, generále Grievousi.Ztratil jste výhodu překvapení.“pronesl rozvážným tónem hrabě dooků, na můstku federační lodě přítomný jen jako holografický obraz.
„Mě ti ubožáci neohrozí!Už jednou jste mě podcenil Dooku!Moje lodě jsou...“křižník se zatřásl.Hrabě se zamračil.
„Droide, nastavte kurz do separatistického vesmíru.Jsem nadřízený generála Grievouse, berte to jako rozkaz.“pak obraz zmizel.Kyborg zařval a vrazil do nejbližšího bojového droida, který se rozletěl na kusy po celé místnosti.Poslední kapkou mělo být pilotovo: „Nastavuji souřadnice...“.,Mělo to za nálsedek rozdrcení hologramu, který generálovi předtím posloužil při komunikaci s hrabětem.
Kůže kolem očí, která kyborgovi zbyla, dostala nepříčetný výraz.Byl akorát ve stavu, aby zlikvidoval celou posádku můstku.A i kdyby droidi kladly odpor, nedělalo by mu to potíže.Ze zvláštních úvah o jeho síle a minulosti ho vytrhl skok do hyperprostoru, kdy sebou loď škubla a ponořila se do hvězdného tunelu...