501st legie 15 kapitola
Kapitola 15: Návrat hrdiny
Z hyperprostoru se vynořil civilní republikový raketoplán.Přidal se tak ke konvoji lodí čekajících na vpuštění do centra galaxie-na Coruscant.Lodě byli kvůli válce přísně kontrolovány, s čímž už se ale muselo počítat.
Mynock zaklel, když mu jeho hologram neschválil tajný vojenský kód.Patrně ho za tu dobu museli změnit...Komunikační nástroj tedy odložil, a očekával přistání.K tomu však ještě nemělo dojít, protože přepravní loď se najednou otřásla a zastavila.Ve vnějším okraji, kde dlouho pobýval, by ho to nepřekvapilo, ale tady, v hlavní republikové soustavě?
„Co se děje, kapitáne?“zeptal se, když zahozený hologram opět zvedl.Před ním se objevila postava kapitána lodi, a začala s odpovědí.
„Co by se mělo dít?Standartní kontrola transportních lodí.Jak dlouho jsi nebyl na Coruscantu?“
„To by jste ani nevěřil...“
A tak tu bylo zase jenom čekání.Byl v prostoru plném nejrůznějších bytostí, přesto však sám.Nikoho tu neznal.Doufal že až se připojí k 501. legii, vše se změní.
„Vážení cestující, pokud nejste plechový, nebo neimoidiani, ničeho se od nás nemusíte bát.“prohlásil klonový voják, který se svojí jednotkou vstoupil do místnosti.Sotva se na jeho pokyn dav trochu rozestoupil, měl na něj Mynock dobrý výhled.A málem mu vylezli oči z důlků.
Voják měl jiné brnění, než na jaké byl zvyklí, také jeho puška, byť to nepochybně byla
DC-15, vypadala nějak useknutě, zkráceně.Největších změn se dočkala patrně helma.I přesto všechno to nepochybně byl klon.Alespoň na první pohled stejný jako Mynock.
A toho si všiml i velitel jednotky. „Ty!“vykřikl a ukázal na bývalého kapitána z velké armády republiky. „Kde se tady bereš?Ty jsi klon!“
„To by bylo na dlouhé povídání.Mohl by jsi mi prosím pomoct, dostat se k jet trooperům? Patřil jsem k nim.
„Jaké je tvé označení a jak ti říkají?“zeptal se velitel již přátelštěji.
„OP-514, Mynock.“zahlásil tak, jak si pamatoval, že to dělával často.
„Dobrá, Mynocku.Pojď se mnou.A mě můžeš říkat Minimaršál.“usmál se. „Přezdívka z jednotky.“
Následoval tedy svého nově poznaného bratra až k jeho LAAT, které stálo v hangáru velké transportní lodi.U něj postávali dva vojáci, kteří zasalutovali a dali pokyn pilotovi, aby nastartoval.
„A co ostatní, pane?“
„Ti se svezou na Coruscant.Tady našeho bratra musíme hodit na přistávací plochu.Vypadá to, že jde o něco důležitého.“Tentokrát se místo smíchu spíš ušklíbl.Ani ostatní klony nevypadaly nadšeně, když viděli své dvojče v obleku ze staré, umělé, odřené kůže, za kterým vlála obdoba jedijského pláště.
Nicméně čtveřice nastoupila, a bez dalších slov odlétla do Coruscantských vojenských doků.Celou cestu nebylo nic vidět, když se ale již na povrchu planety otevřely dveře, Mynock byl opět velice překvapen.
A proč vlastně?Před nimi totiž zrovna přistávalo několik stíhaček.Ovšem tyhle Mynock neznal.A tak na ně ukázal a zeptal se: „Co to je?“
Jeho bratři se po sobě podívali a Minimaršál pak udiveně řekl: „Kde jsi vlastně trčel?Tohle je naše ARC-170.“
„Kde máte V-19?“
„Ty starý krámy už povětšinou zkončily ve šrotu.Jen pár jedijských nostalgiků je ještě používá.“
„Tak mě tedy veďte k jet-trooperům...“zakončil debatu, zírajíc na vystupující piloty.I ti měli nové brnění, které už se však nedalo popsat jako brnění.Byla to zkrátka nějaká kombinéza a letecká helma.Mynock se znovu divil, co všechno se během jeho nepřítomnosti odehrálo.
Dále pokračovali už jen velitel jednotky a Mynock.Prošli přes přistávací plošinu, kde si bývalý republikový kapitán všiml i nových jedijských stíhaček, které mu Minimaršál ukázal pod jménem Eta 2-actis.Dále pokračovali mezi houfem kasáren, až u jednich zastavili.Velitel naťukal do zámku kód a dveře se otevřely.
Oba vešli do místnosti, kde bylo něco okolo patnácti vojáků.Všichni do jednoho se na ně tázavě zahleděli.
„Tady vám vedu OP-514, který tvrdí, že patří k jet trooperům.Poznává ho někdo z vás?“ pronesl Minimaršál.
Většina kroutila hlavou, jeden se však rozzářil, vyskočil z postele a vyběhl.Pak bývalého kapitána obejmul. „Mynocku!“zařval přitom.
Ten však jen vyjeveně koukal.Již si odvikl, být mezi tolika bratry.Přestal vnímat nejnepatrnější rozdíli, z čehož plyne, že patrně svého starého přítele nepoznal.Ten se na něj jen tázavě podíval a zvolal: „To jsem já, Drsňák!“
V ten moment se Mynockovi rozsvítilo v hlavě a vítání opětoval.Minimaršál se spokojil s tím, že veterán našel nějakého známého, se nenápadně vypařil.
Mynock posadil svého starého přítele na postel, sám si dřepl vedle něho. „Vůbec jsem tě nepoznal.“žasl potichu. „Hodně jses změnil.“
„Jak jsi nám to mohl udělat, takhle se vypařit?!Měl jsem tě tenkrát střelit omračovacím výbojem, a tu proklatou ženskou oddělat rovnou.“zasmál se Drsňák.
„No, obávám se, že to už někdo udělal za tebe.Ainkha je mrtvá, proto jsem se chtěl vrátit sem. Nikam jinam než k vám a nebo k ní nepatřím, a když ona už není.“zabodl oči do země.
„Hele, teď se na to vykašli!Seženu zbytek jednotky, tvuj návrat se musí oslavit!“
A tak šli hledat všechny staré známé.nakonec se shromáždili u kraje jedné velké přistávací plochy.Ve skupině byli samozřejmě Mynock, Drsňák, ale taky Krayt, Smolař, dokonce i velitel 501. legie, Héro(Kecal ve válce padl, proto nebyl přítomen).Pak se zde objevili dvě nové tváře, které podle Drsňákových slov měli Mynocka za legendu-byli také jet troopeři.
Po několika minutách srdečného vítání a gratulací, se dostali k novinkám.Vojáci Mynockovi povyprávěli o vývoji války, o nové výbavě, zkrátka o všem co se na vojáky sluší. K těm vtipnějším dialogům patřily zejména historky o naleštěnkách, ze kterých jsou nyní ostřílení vojáci.
Bývalý kapitán na oplátku začal se svým příběhem.Jak osvobodili některé Kesselské otroky, jak byli poté pronásledováni hordou námezdních lovců.Jak prolétli celou galaxii, poznali desítky planet.I na vojáka to byl vcelku zajímavý způsob života.I se separatisty se dostali do křížku, což se zamlouvalo posluchačům.Dokonce se v roli námezdních lovců dostali až k Nute Gunrayovi, za toho jim bůhvíkdo zaplatil.Jenže tahle zakázka, jako jedna z mála nedopadla dobře.Ale to je jiný příběh...
„A když jsme běželi k tomu stíhači, zasáhl ji jeden z těch proklatých rodianů do zad.Měl jsem štěstí, že jsem upláchl, sepáci jim chtěli přijít na pomoc.A tak jsem odletěl na nejbližší civilizovanou planetu, za poslední kredity si koupil letenku na Coruscant, a teď jsem tady.“ zakončil Mynock příběh.
Reakce byli rozporuplné.Byl to sice výčet hrdinských činů, nicméně ostatním se jako „správným“ klonům příčilo jakékoliv jednání, ve kterém se bojuje za něco jiného, než republiku.Mynock staré přátele nedokázal obrátit na víru v kredity a sebe sama.Byli pevnými služebníky republiky, a těmi také navěky zůstanou.
Zrovna vzdával přemlouvání jednotky, aby zašli do kantýny na pivo.Ušklíbl se při vzpomínce, jak ho po jeho prvním ochutnání musela Ainkha víceméně odtáhnout.Chtěl vyrukovat s touhle historkou, aby trochu pozdvihl náladu, když Hérovi zapípal zápěstní komlink.
„Tohle bych raději měl vzít.“poznamenal a zapnul komunikační zařízení.
„Komandére, ať se vaši muži ihned připraví!Jsme pod útokem!“ozval se dost vypjatě generál Windu.
„Eh, pod útokem, pane?tady na Coruscantu?“zeptal se nevěřícně Héro.
„Ano, máme potvrzené zprávy z orbity.Připravte se na masivní invazi.“zakončil mistr jedi krátký dialog.
Jet troopeři se nevěřícně podívali na svého komandéra.
„Slyšeli jste?!Běžte si pro helmy a zbraně, bitva začíná!“zařval, doufal že to vyznělo povzbudivě.
* * *
Vír naskočil do stroje ARC-170 na místo střelce.Pilotoval mu jeho nejlepší přítel, Skořápka a na postě zadního střelce se usadil Páka.Republikový stíhač mohl konečně odstartovat z hangáru Venatoru, a tak i učinil.
Stroj roztáhl křídla do manévrovací pozice, oba střelci vyzkoušeli své zbraně na nejbližších droidech.Jenže v blížící se bitvě zdaleka nerozhodoval jeden letoun.Každý se musel proklatě snažit, hordy nepřátel se blížily.Z desítek křižníků obchodní federace, Providence a několika dalších sérií se rojily stíhače, flotilu také doprovázela nezanedbatelná částka fregat bankovního klanu.
Zeď droidských stíhačů začala chrlit výstřely ze svých blasterových děl, někdy se přidaly i rakety.Naproti tomu, do mas nepřátel plivaly vysokoenergetické výboje všechny křižníky, pozvolna se k uvítání připravovaly i letky ARC-170.
Po Vírův bok se zařadilo osm stíhačů, za ním jich pak bylo alespoň dvakrát tolik.Jediné štěstí bylo, že Coruscant měl vždycky po ruce tu největší armádu.
„Připravte děla, zahajte uvítání!“rozkazoval někdo na patřičné frekvenci.To ale nemusel nikomu říkat, blasterová děla již chrlila laser.
Dvě letky se pak střetly.Ani nejdivočejší manévry neuchránily spoustu stíhačů, které se srazily se svými protějšky.Vírovo, Skořápkovo a Pákovo ARC mezi ně naštěstí nepatřilo.
* * *
Vojáci byli v pohotovosti, Coruscant náhle neobvykle ztichnul.Těmi méně důležitými oblastmi jen sem tam prolétl nějaký civilní speeder v zoufalé panice.Měli k tomu důvod-z nebe se snášely desítky droidích transportů, o supech a tri-fighterech nemluvě.
Nezůstalo to bez odezvy-z hangárů už startovala letecká obrana.Mezi klony se nacházela i spousta dobrovolníků, kteří měli lodě a chtěli bránit svůj domov.V neposlední řadě také několik jediů.Celé vzdušné obraně velel mistr Windu, který skočil do své fialové Ety a přidal se k linii strojů.Měl nespornou výhodu co do reflexů-Sílu.
Doleva, doprava, vývrtkou nahoru, pálit, přetočit do leva, vyhnout se střelám.Nikdo ho netrefil.Droidi padali jako mouchy.Jenže jich bylo tolik...
Mezitím invazní armáda, byť se dočkala nemalého odporu, dostala se až na „povrch“ (samozřejmě se tím nemyslí ten povrch, který je stovky kilometrů hlouběji pod všemi budovami).Tam se lodě otevřely a začala z nich proudit zkáza v podobě tanků, pozemních transportů a davů pěchoty.
Vojáci 501. legie byli mezi prvními, kteří se jim postavili na odpor.Zaplatili za to krvavě, když se po hlavě vrhly do bitvy.Naštěstí jim-tak jako už mnohokrát-zásadně pomohli jet-troopeři, kteří se s pomocí jet-packů snesli mezi nepřátele, a vyvolali tím chaos.Ještě několik raket a dílo zkázy bylo dokonáno, transporty, stále plné nepřátel byly obklíčeny.
„Drsňáku, polož tam ty nálože, Mynocku, Dershi, kryjte ho!“volal Krayt, který jednotce dosud velel.
Trojice vyběhla, a Mynock si uvědomil, že to co mu celou dobu chybělo, byla právě takováhle bitva.Menší potyčky měl stále na dením pořádku, ale tohle bylo jiné.Do reality se vrátil právě v čas na to, aby uskočil stranou před výbojem.Střílel po něm super bojový droid. Tedy, než mu to Mynock oplatil, a to i s úroky, které zahrnovaly jeho souseda.
Drsňák předběhl dvojici klonů, sestřelil jednoho droida, pak se skrčil, a zespoda udeřil na hlavu dalšího.Ta se bez potíží oddělila od kovového krku a odlétla, následována druhou, tentokrát ukopnutou.
„Nálože na ten tank, ať jim zablokuješ cestu!“volal Mynock.Drsňák se radou řídil, zlikvidoval ještě několik v cestě stojících separatistů a pak si vybral oběť.Skrčil se, a začal připravovat trhaviny, na stojící stroj.
Teď začala ta nejtěžší část práce pro Mynocka, a jeho dočasného parťáka, Dershe.A když si toho teď tak všímal, už jen pro něho.Dersh totiž právě padl na zem s propáleným hrudníkem, poté co změřil síly se dvěma super bojovýma droidama.
To už se k jet trooperům ale probojoval zbytek 501. legie, a odpor separatistického oddílu bral za své.
„Bacha, mynocku!“vykřikl Héro, který mu zrovna stanul po boku.Právě v čas na to, aby popadl jednoho droida a použil ho jako štít.
Jedna z výsadkových lodí byla obklíčena, a brzo bude i zničena.Po velké část Coruscantu jich však přistávaly stovky.A 501. legie nemohla být na deseti místech najednou.
* * *
Jednotka klonů hlídala před vchodem do majestátné budovy senátu.Přesněji řečeno, před jedním z mnoha bočních vchodů, před hlavním byl oddíl snad několika stovek mužů.Tady jich bylo devět.
„Zatraceně, na celý planetě se bojuje, a já stojim a čumim tady!“povzdechl si jeden z vojáků.
„Není snad bezpečí senátorů a kancléře důležitější, než sešrotovat pár řachanů?“zeptal se velitel skupiny.
„Jo, jenže tady jsme zbyteční, navíc, od čeho maj to senátní komando?Víte co myslim, že jo? Ti chlápci v modrých brněních, co uměj tak nacvičovat přehlídky?“ozval se první klon.
„Nepodceňuj je.“na to velitel s úsměvem.
Dál už se v rozhovoru nedostali.Hlavu poručíka totiž rozetnul modrý světelný meč, dvěma dalším pak další čepele probodly hrudníky.Mezi zbývající dopadl s pekelným smíchem Grievous.
„Hlavní plecháč!“vykřikl ještě někdo, než byl zezadu zabit holí jednoho magna guardisty. Na chvilkovou nepozornost doplatila ještě další čtveřice, o dva poslední vojáky se ledabile postaral opět generál-jen kolem sebe zatočil svými meči a uťal hlavně, končetiny, hlavy a přepůlil těla.
„Jdeme, kancléř nás očekává!“zachcechtal se kyborg znovu.
* * *
„Jedi padl!“hlásil Codymu jeden z jeho vojáků, zatímco se snažil zasunout vedle svého komandéra za sloup, podpírající nějakou převislou budovu.
„Jedije nepotřebujeme, jsme vojáci!Do útoku, a ať...“Cody se dál nedostal, protože se ozvala exploze a kolem něj se rozlétlo několik jeho mužů.
„A dost!“rozlítil se, zvedl svoji pušku, a komandér, nekomandér, vrhl se přímo do středu boje.Tam začal řádit mezi droidy,kteří se v patřičném okruhu kolem něj začali dávat panicky na útěk.
Střílel, kopal, mlátil, srážel.Aniž by si to byl uvědomil, vzdálil se od svého vojska.Nadruhou stranu, probil se k nepřátelskému tanku, a měl u sebe několik detonátorů.Dal si dvě a dvě dohromady, a trhaviny použil, dřív, než se jeho protivníci stačili rozkoukat.
Urazil jednu hlavu a měl pár sekund klidu.Ty využil ke zděšenému výkřiku, když nějaká raketa zasáhla jeden ze čtyř sloupů, které podpírali onu převislou budovu, pod níž byla asi padesátka jeho mužů.
„Pryč, zřítí se to!“zvolal jeden voják.Jenže příliš pozdě, jednotku zasypala hromada zdiva, následovaná sérií ničivých explozí.
„Ústup!“zavelel po krátké úvaze Cody. „Stáhneme se k mostu!Prioritní je ubránit senát!“
* * *
Vír odpálil rakety a zavýskl, když se na místě supa objevila exploze.Skořápka pak strojem prudce zatočil, následně zahnul, a letěl přímo proti jedijské zelené Etě-2 actis.
„Arc 9, kryjte mě!Musíme se dostat k tomu poškozenému křižníku, ale mám za sebou snad celou letku nepřátel.“řekl generál Tiin, který mluvil k Vírovi a jeho přátelům.
„Rozumím, pane.“prohlásil Skořápka.A rozumněl i Vír, což dal najevo salvou laseru, po které se konal ohňostroj.
O něco vlevo explodoval jeden Acclamator.Když se trosky trochu rozlétly, bylo na jeho místě možno vidět Invisible hand-nechvalně proslulou vlajkovou loď ještě nechvalně proslulejšího generála Grievouse, ze kterého se stal pro republiku symbol nepřítele.
„Hej, Skořápko, svolej nějaký bombardéry a ARCčka, pošlem hlavního plecháče do šrotu!“
* * *
Několik tisíc droidů pochodovalo k chrámu jediů, v cestě už jim stály jen roztroušené a poraněné skupinky klonů.Tanky AAT, STAPy, malí pavoučí, bojoví, a super bojoví droidi.A rytíři byli momentálně roztroušeni po celém Coruscantu, ale rozhodně ne v chrámu.Tam zůstali povětšinou jen padawani, kteří měli být zmasakrováni.
„Ty, mládě, běž do svého pokoje!“ukazoval lidský rytíř na dvě učednice, jednu rodianku, druhou togrutku.Obě ne více než osm let staré, chtěli se také zapojit do obranné linie.Nejtěžší rozhodování bylo právě ale to, koho do boje poslat.Kam-Aal dobře věděl, že jich mnoho zemře, když jim povoloval zůstat.Ale když prohrají, tak zemřou stejně všichni, ne?
Armáda droidů konečně vystoupala ke konci schodiště.V ten moment začala být livkidována, starší jediové na ně číhali.Teď zlikvidovali asi tři desítky protivníků, pak už museli ustoupit do chrámu.Jenže ten nebyl žádná pevnost, vchody byli široké, krytí jen za několika sochami a výklenky.Ještě že jediům na krytí obvykle vystačil světelný meč.
* * *
Padmé se svojí padesáti člennou Nabbuovskou ochrankou ustupovala na přistávací plochu. V ruce blaster, odložila diplomacii, a stala se z ní opět válečnice, když se droidi dostali příliš blízko.Nakonec se ukázalo, že po ní i šli.
Měli slíbený odvoz, jenže ten stále ne a ne dorazit.
„Kapitáne Typho, ať Jar Jar nastartuje moji loď, a letí sem!“zvolala v krajní nouzi na velitele ochranky.Ten, krytý svými muži, doběhl k ní a gungana komlinkem opravdu přivolal. Ovšem s poznámkou: „Jestli on bude pilotovat naši loď, možná by blo rozumnější zůstat v bitvě...“
Než mohla senátorka odpovědět, přerušil ji výkřik jednoho muže, který se těsně vedle ní skácel k zemi.Podívala se, jak se boj vyvíjí, a málem jí vylezly oči z důlků.Na plošinu totiž přijelo pět droidek.Dvě byli zničeny, než se rozbalily a zapnuly štíty, ty ostatní již měli štěstí.
Senátorka z vlastních nepěkných vzkušeností věděla, že proti jejich štítu jsou blastery na nic.Řešení však přišlo samo, lépe řečeno přiletělo.A to v podobě LAAT, kterému na zničení trojice stačila jedna raketa.
Stroj přistál na plošině, vyskočili z něj dva klony. „Paní!“zasalutoval jeden.
„Vojáku, rychle naložte mé muže.“rozkázala stroze.To už se na obloze, poseté mnoha výbuchy, objevila Nabuoovská loď.I ta přistála(byť ne zrovna hladce), z kokpitu na Padmé mával gungan.Neváhala, vzala kapitána Typhoa spolu s dalšíma dvěma členama ochranky a nastoupila.
„Já ráda, že vy v pořádku.“oznámil Jar Jar Binks, když se senátorka usadila vedle něj. Typho si jen pro sebe zašeptal: „Neví někdo, proč já nevidim rád jeho?“.
„Díky, Jar Jare.Teď musíme letět do bezpečí.“zapla palubní hologram, do kterého řekla: „A vy, LAAT, leťte za námi a kryjte nás.“
* * *
Cody se svým zbytkem mužů se připojil k obraně jednoho důležitého mostu, vedoucího ze separatisty ovládaného sektoru k budově senátu.Vojáků tu bylo víc než dost, droidi ovšem jevili velký zájem oblast kontrolovat.Přesněji několika tisícihlavý zájem.
Někdo z velitelů vymyslel ucházející obranu, v podobě dvou AT-TE, postavených napříč přes most.Nyní již bohužel byly rozstřílené, ale funkci barikády pořád plnili.Pro Codyho a jeho skupinu to mělo jednu nevýhodu-nemohli se dostat k linii obránců.Vymisleli proto něco jiného-nakladli všechny trhaviny, které měli, do středu mostu, kde je odpálili.Po vzniknutí díry v zemi měli separatisti po přístupové cestě a kloni tudíž dost času na přelezení provizorního valu.
„Potřebuji mluvit s nejbližším mistrem jedi!“prohlásil Cody.
„Tak to budete muset do jejich chrámu, útočí na něj.“oznámil nějaký voják.
* * *
Skořápka provedl několikanásobnou vývrtku, aby setřásl dva tri-fightery.Páka na pozici zadního střelce to neměl jednoduché, přesto však usilovně pálil-a náhle, po zakončení manévru, uspěl!Jeden droid se v ohni zřitil do atmosféry, kde neškodně shořel.
„Hezky, Páko, ale pořád je tu druhej!“ozval se Vír.
„Jedno po druhým!Vy se starejte o předek, jo?“odpověděl Páka mezi dávkami z blasterového děla.
„Hej, přestaňte se tam vybavovat, a začněte střílet!nevidíte, že nás už tak musim provádět lesem laseru?!“
Stíhač se pověsil na jednoho supa, pronásledujícího jiné ARC-170.Záchrannou života se dobře vytvářeli přátelé, pomyslel si Vír, když stroj ničil.Zrovna uprostřed exploze však z hyperprostoru vyskočily tři Venatory-vesmírná flotila generálů Skywalkera a Kenobiho. Netrvalo ani tři vteřiny, než křižníky spustily palbu, o dalších deset sekund se rozpadla nejbližší separatistická fregata.
A o další minutu později již kolem Víra a jeho přátel prolétávalo asi pět klonových stíhačů a dvě Ety-2 actis, jedna červená, druhá žlutá.A podle komunikace se tato skupina snažila také dostat k invissible Hand, čehož se chytili, a ke skupině se připojili.
„Mrzoute, zaměř moji pozici, letka ať mě následuje.“řekl Kenobi.
„Rozumím, červený veliteli.“
Na skupinu se vyřítilo hejno supů.Celá letka začala manévrovat, Skořápka nezůstal pozadu.Kdo to neuměl dost dobře, zemřel.Pak to celé v jednom momentě skončilo-když se obě vlny stíhačů protnuly a minuly.
„Jdou po mně!“ozval se Mrzout, který patrně velel skupině klonů, kterou si „přivezli“ jediové.
„Jedu jim na pomoc.“
„Ne, dělají svou práci, a my zase svou.“
„Vidim to tak, že jim musíme pomoct my.“rozhodl Vír.
„Souhlas!“
* * *
Padmé se přes hlasité protesty svých strážných připojila i s nimi k obraně chrámu jediů. Smíšená skupina rytířů, Naboouanů, klonů a Coruscantské gardy ani nevypadala, jako z klonových válek.
I přes několik posil republika na tomto místě prohrávala.Sice už docela dobře udržovala obranou linii, vpřed se však nepohnula.Až do této chvíle, kdy na scénu z nějakého stíhače skočil Mace Windu.
„Za mnou!“zavelel železným hlasem a vytasil svůj fialový meč.Nebyl jen psychickou oporou, on sám by vydal za armádu.Vyskočil na zničený tan separatistů a jedním mocným švihem složil celou skupinu droidů v dosahu.Další stroje na něj zamířily-ale byli smeteny Silou.
Separatisti začali panikařit.Projevilo se to předevšim vysláním rezerv-pěti droidek.To byla chyba.Klony totiž za svým generálem bleskurychle přispěchali-a měli bazuky.Když dáte dvě a dvě dohromady, uvidíte hromadu kouřících trosek.
Windu na vojáky kývl a jako dravec skočil po hlavě v před.Dopadl, a s pomocí Síly přitom vytvořil malou tlakovou vlnu, která smetla asi pět protivníků.O necelou sekundu už se v jeho rukou míhala fialová čepel, drtící další droidy.
Padmé navzdory všem protestům ochranky, která ji i přesto následovala, vyběhla do úhlavní části bitevního pole.K údivu některých mužů vlastnoručně po zbůsobu klonů popadla za krk jednoho droida a vyrvala mu krk.Hlavu odhodila na dalšího „plecháče“, který to neustál, a po zapotácení šel k zemi.
„Paní, mi to vyřídíme, když trváte na vítezství, ale prosím, schovejte se!“naléhal Typho, zatímco střílel.Následně senátorce zachránil život, když ji strhl k sobě-těsně kolem hlavy ji prolétl rudý výboj.
„Dobrá, kapitáne.Pojďte se mnou, vezměte dva vojáky.Musíme najít mistra Yodu.ů
„Ale paní, mistr Yoda šel podpořit první linii, která nemohla udržet most k senátu!Je to válečná zóna!“
„Myslíte, že mě můžete ochránit lépe, než mistr jedi?“usmála se a aby dala najevo, že debata končí, rázně vykročila k jednomu zaparkovanému speederu.
* * *
„Bacha, jedou AAT!“zvolal Mynock, který se svojí jednotkou přispěchal na pomoc Codymu a zbytečku vojáků, bránících senát.Nyní už se nebojovalo u onoho mostu, ale téměř před vchodem do kopulovité budovy.A ani tady nebyli droidi k zastavení.
Jeden z vojáků si sundal z ramena bazuku a zacílil na tank.Po výšlehu plamenů raketa vylétla, a nejen, že zasáhla cíl, ale vyhodila do vzduchu zároveň i celou separatistickou jednotku.
„Bezva!“zavolal Drsňák, který se Smolařem a Kraytem obsadil jeden sloup, za který se kryl.I oni si sehnali bazuku, která už původnímu majiteli byla k ničemu.Navíc si u svého krytu udělali slušnou sbírku trhavin po mrtvých/sešrotovaných vojácích.A tak se nebylo co divit, když zlikvidovali druhá AAT.
Mynock na půl ucha vnímal výskot, soustředil se však na jednoho neimoidianského velitele, vykukujícího někde ze zadních linií.Rok s nájemnou lovkyní mu dodal potřebných schopností.A využil je jediným zmáčknutím spouště.
„Hezky, brácho!Sepák na škvarek!“zaradoval se jeden z klonů poblíž něj-o sekundu předtím, než i jeho obličej zkončil spálený na popel.
„Ústup do senátu!“zvolal někdo.To zrovna morálku nepozvedlo, zbývající skupinky se začaly hrnout vchodem dovnitř.Jen několik odvážnějších zůstalo, asi třicet.Mezi nimi nemohli chybět ani tihle hrdinní jet troopeři.
„Mynocku, musíme je zadržet.Bazukama bychom je mohli likvidovat hromadně, ale máme jich málo!“volal Krayt.
Víc bývalému kapitánovi nikdo říkat nemusel.Přikrčil se a vyběhl, kličkoval, aby ho výboje nezasáhly.Jak nynější velitel jednotky slíbil, tak se také stalo-droidi v mohutných explozích lětali do vzduchu.Skočil, a chvíli předtím, než by dopadl, se stočil do klubíčka a dostal se kotoulem rychle až k bazuce a jednomu detonátoru.Granát hodil na nejbližší pětici protivníků, s kterými tak zkoncoval, střelu popadl a využil.
Po explozi se těsně nad bojištěm prohnal civilní speeder-a byl sestřelen.Mynock moc neváhal, a zapnul jet pack.S jeho pomocí do čtyřmístného vozidla bez střechy dopadl, a na moment strnul, když uviděl po celé galaxii známou senátorku Padmé Amidalu a vojáky z ochranky Naboo.Pak se ale vzpamatoval a bývalé královně podal ruku.Ta ji přijmula a společně slétli z hořícího vozidla.Jeden člen ochranky duchapřítomně použil harpunu, zbývající dva zůstali na místě až do konce, v podobě zdi senátu.
„Kryjte mě, mám tu VIP!“volal, když skrčený vedl Nabooanku do bezpečí.
„Co se děje, Mynocku?!“
„Amidala...“Chtěl ještě něco dodat, ale to už nestihl.Se zaskučením totiž padl k zemi, na lýtku mu kouřila černá spálenina.Senátorka sebou inteligentně hodila na zem také.To už to nevydrželi Drsňák a Smolař.Utíkali jim na pomoc, krytí Kraytovo blasterem a trhavinami.
„Nevstávejte, paní!Dostaneme vás odtamtud!“
„Vydrž Mynocku!“
Dvě skupiny se spojily ve čtveřici.Drsňák táhl raněného Mynocka, Smolař se skrčený pokoušel celý ústup krýt.To už na ještě před nedávnem bitevním poli zbyli z republikové strany téměř sami.Ještě tu však byl jeden člověk, schopný jim pomoct, a ten tak učinil.Připojil se totiž i přeživší kapitán Typho.
„Mákněte, už je dlouho neudržim!“chraptěl za proudu střel Smolař.Následně jěště vykřikl: „Pozor, senátorko!“, těsně předtím, než skočil mezi ní a blasterový výboj.Nabooanku sice zachránil, sám však padl se zuhelnatělým krkem.
„Zatracená ženská!Příště nechte hrdinství na nás, buďte tak laskavá!“zařval Mynock, který nyní odmítl nechat se táhnout, a raději zapnul jet pack.Vylétl do vzduchu, což mělo dva efekty.Prvním bylo odvrácení pozornosti od skupinky dole.Druhým, že všechna ta pozornost směřovala na něj.
Začal s raketovým batohem manévrovat jak nejzběsileji to šlo, a ještě střílel.Přesto však nějaký droid svůj cíl našel, když se mu strefil do boku helmy.A to měl Mynock ještě štěstí, protože měl jen lehce přištihranou tvář, a odhozenou helmu.
To už se skupina dostala do dočasného bezpečí senátu, zaběhl tam i Krayt, Mynock tudíž neměl důvod se zbytečně dále vystavovat nebezpečí.
* * *
„Pane, obdrželi jsme zprávu od generála Grievouse.“oznamoval jeden bojový droid.
„Co v ní stojí, seržante?“ptal se další z těchto strojů, podle žlutého označení velitel.
„Mise dokončena, okamžitý ústup.Do tří minut stáhněte vojska z povrchu Coruscantu, za pět minut odlétáme.“
„Rozkaz, rozkaz.“
* * *
Drsňák nechtěl věřit vlastním očím.Zrovna byl odzbrojený na zemi, protivník na něj ze dvou metrů mířil, stačilo jen zmáčknout spošť.Jenže k tomu nedošlo.Armádou projelo jednotné „Rozkaz, rozkaz!“ a droidi se stáhli.Jen tak, nechali zdecimovanou skupinku bránící chod do senátu stát, nebo ležet na místě a odpochodovali.
„Jo!Sepáci to vzdali!Někde na hoře to podělali, zdá se!“vykřikl radostně Krayt.
Mynock záplavu úlevy sotva vnímal.Vyčerpaně padl na zem, na půl v mdlobách.Jeho hlavou prolétla jen jedna myšlenka: Vítezství.
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
BEST software for captcha breaking!
(MashaNom, 13. 12. 2017 10:06)