Star Wars

Kapitola 11:Odveta

Palác mrtvého huttského lorda se zaplnil celou 501.Většina z ní odnášela mrtvoly a rozbitý nábytek, někteří přinášeli nejnutnější vybavení a zabezpečovali okolí.Celá legie sem přiletěla z Coruscantu s Kenobim.Budova měla v nejbližší době posloužit jako republiková základna.

Oba jediové už spolu Anakinovo ovládání se probrali, do debaty připojili i obavy o odvetu zločineckých organizací.Konkrétně přáteli mrtvého hutta(i když těch asi moc nebylo) a Černého slunce.Nyní na své vojáky dohlíželi.To ovšem ani nebylo nutné, ti plnili rozkazy do písmene a bez reptání, k čemuž byli od malička vychováváni.

„Generálové.“ohlásil se Héro, stojící za jedii.

„Ano, komandére?“

„Povrch už je celý náš, ale katakomby nám ještě pár hodin pátrání a vynášení zaberou. Radiová stanice, radar a generátor štítu jsou již umístěny, pane.“podával stručné hlášení.

„Velmi dobře, Héro.Náš plán se tím urychlí.Dostala už rada jedi hlášení?“vmísil se do hovoru Anakina a klona rychle Obi-Wan, aby jeho starý padawan neřekl nic, co by neměl.

„Ano, pane.Přejí si s vámi brzy mluvit.“

„Tak to je na čase je kontaktovat.Anakine, ty zůstaneš spolu s vojáky tady, já si promluvím s mistrem Yodou a ostatními.“

„Ano, mistře.“

Obi-Wan přešel z chodby, ve které stáli, do bývalého trůnního sálu, nyní již odklizeného zločineckého šéfa.Vytáhl hologram, ale nejdříve se spojil s leteckou jednotkou, která se připravovala „vyklidit“ sídlo Černého slunce.V tomto případě slovo vyklidit znamenalo vyhladit.

„Generále Kenobi.Tady OP-514, Mynock.Jsme připraveni k akci.“

„Tak do toho, vojáku.“zavelel jedi, pak už příjemnějším hlasem dodal: „Nový kapitán vaší jednotky bude vybrán po akci.“

„Rozkaz.“zasalutoval klon a zmizel.

„Tak, a teď rada jedi...“zamumlal si Obi-Wan, znovu něco namačkal do hologramu, a pak se před ním objevili nejmocnější z řádu.Probral s nimi Anakinovo běsnění, ale některé prvky raději vynechával, aby jeho přítel z řádu rytířů nebyl vyhozen.I tak div, že k tomu nedošlo, jak byli někteří z mistrů rozzuřeni.

* * *

„Připraveno, jde se na věc.Přišel rozkaz od Kenobiho.“oznámil Mynock, a nabil svoji pušku DC-15.

„Zajatci?“ptal se Plu.

„Žádný nebereme, a nechci slyšet komentáře...“zabručel Drsňák.

„Stejně je uslyšíš, jediové by určitě nechtěli...“výčitky Mynockovi přerušila exploze, kterou některý z klonů „otevřel“ dveře do bunkru Černého slunce, u nichž celou dobu stáli(kovová brána v jeskyni, kterou šli Skywalker s jeho vojáky předtím).Osmnáct vojáku, kteří momentálně v jednotce byli(z plného počtu 20), se rozeběhli vyraženou cestou.Spousta postraníh dvířek, které lemovaly chodbu, se nyní otevírala.Když někdo vykoukl, ihned se s propálenou dírou v těle poroučel k zemi.

„Dva zůstanou hlídat tady, zbytek za mnou!“zavolal Drsňák, za prudké palby na neozbrojené, utíkající lidi, sullustany, hutty a mon calamariany.Mynock s pěti muži včetně Plua, vpadli do největší místnosti na konci chodby.Ostatní prohledávaly malé místnosti kolem.

„Pozor!“zazněl varovný výkřik od jednoho z vojáků, právě v čas, aby se Mynock skrčil, a zabil jednu twi'lečku.Když jeho zachránce vykřikl bolestí a sám se zhroutil k zemi, Mynock už byl rozzuřený, což mělo za následek konec lítosti.Zamířil a vypálil na každého, kdo na sobě neměl kaminské brnění, ať byl z jakékoliv rasy, jakéhokoliv věku, ozbrojený, nebo ne.

Když k menší části dorazil zbytek jednotky, všichni z tohoto sídla už byli vyvražděni. Drsňák stál uprostřed místnosti, v jedné ruce s puškou, v druhé ruce s pistolí, a tiše oddechoval.On sám měl na svědomí nejvíc zabitých.

„Pozor, hlásím únik dvou krys z toho doupěte.“zavrčel přes komlink Fly, který létal nad úkrytem, a pozoroval široké okolí z LAAT.

„Jsou ozbrojeni?“ptal se Mynock, kterému z masakru bylo trochu špatně.

„Negativní.“

„Zab je.“odpověděl Drsňák rychleji, než jeho spolubojovník.

Ozvalo se několik výstřelů, a pak: „Provedeno.“

* * *

„Xizor je nevyzpytatelný, vaše excelence.Neměli bychom si s ním zahrávat.“ radil Jabbovi-huttskému lordovi jeho twi'lecký majordomus, který stál vedle svého pána.

„Ale republikoví vojáci nám právě pomohli zničit konkurenční huttský klan...Myslím, že bychom je ještě mohli využít, než je necháme na pospas Černému slunci.“mínil huttský lord(používal jazyk svého národa).

„Ten Xizor je příliš nebezpečný, naše spolupráce s ním nám prospěla.Není to moudré.“

Jabba zakoulel očima a něco zařval.Pak udeřil ocasem o podlahu a zakřičel(opět v huttštině): „Kdybys to nebyl ty, už bych tě popravil!Taková drzost, protivit se mi!“Pak smířlivěji dodal: „A Temný princ to nemusí vedět.Má sice rozsáhlou špionážní síť, ale ta až sem nesahá.Když jediové a klony poslouží našim účelům, jsem ochoten riskovat pár těch neschopných žoldáků, vždy se dají najmout jiní.“

„Ano, vaše excelence.“uklonil se majordomus.

„Vyšli jim na pomoc dostatečný počet mužů, Xizorovi vojáci jsou silní.“

* * *

Anakin zrovna meditoval v jedné malé opuštěné místnosti, když ho vyrušilo zapípání jeho zápěstního komlinku.Otevřel oči, hovor přijal, a napjatý hlas nějakého klona na něj vychrlil: „Generále Skywalkere, tady OP-514.Misi jsme splnili, vracíme se, ale máme špatné zprávy.“

„Jaké zprávy, Mynocku?“

„Míří k vám spousta kluzáků, speedrů, swoopů a vznášedel.Podle toho neuspořádanýho bordelu, jak to ze vzduchu vypadá myslíme, že to budou zločinci...Možná jdou na pohřeb huttovi.

„Díky za informaci.Hned ji předám.“rozhodl Anakin.Po odmlce dodal: „Nemůžete je nějak zdržet?“

„Pokusíme se, pane, ale je jich dost.“

„Hodně štěstí.Moc času nepotřebujeme.“rozloučil se krátce, pak vyskočil na nohy a vydal se hledat svého mistra, popřípadě Héra.

* * *

„Tohle je chyba.“mínil Plu, když se snášeli s jejich LAAT do cesty zločinecké armádě. Měli jednu výhodu-jako členi letecké jednotky měli s sebou jet-packy, se kterými mohli nepřátelům pořádně zavařit.Když na to příde, budou se hodit i ty dvě rakety...

„Je to rozkaz.“odbil ho Drsňák. „Vezmeme si na starost ty největší vozidla, a támhlety starý repulzorový tanky, to by generálům mohlo pomoct.Pak odsud zmizíme, nikomu se nic nestane.“nastínil rychle plán.

„Hele, nerad rušim, ale nevelíš tu ty.Mynock má stejnou hodnost jako ty, ještě jste ani jeden nebyl povýšen.“

„Drž klapačku, Plu.Fly, nařiď těm střelcům, a sobě, ať zničíte ty obrněný šmejdy.Mi pak vyskáčeme s jet-packama na támhleten velkej kluzák.“ukázal Drsňák na jednu starší rachotinu, kterou s oblibou používal i Jabba na výlety po moři písku.

„Ajaj.Vypadá to, že se Černý slunce naštvalo?“nadhodil jeden člen posádky jednotky, když uviděl dobře vyzbrojenou jednotku, na povrchu jejich cílového vozidla.

„Ne, myslim, že v týhle díře měl Xizor jenom jedno doupě, a to jsme už vyhladili.Z jiných planet tu nemůžou bejt tak rychle.“

LAAT se přeneslo nad ujíždějícím stádem vozidel, přičemž se činili vojáci ve střeleckých věžích(takové ty „kuličky“ po boku transportů LAAT).Za oběť jim padlo mnoho swoopů a speedermotorek, na pancéřovaná vozidla bylo potřeba raket...Těch se jim také po malé chvíli dostalo, netřeba popisovat explozi.

„Teď!“zařval Drsňák, a spolu s ostatními skočil.Zvládli by to i bez jet-packů, stejně je ale použili, aby nepřišli k úrazu.Dopadli přesně kam plánovali-koneckonců, jak je k tomu od narození vedli- a začali vyklízet palubu velkého speederu.

Vzhledem k tomu, že jich bylo dvacet na devět, zvládli dopravní prostředek obsadit celkem bez potíží, měli ale problém se na něj všichni vejít, a zároveň se krýt před palbou ostatních zločinců.

S přihládnutím k těmto potížím se rozhodli pro nouzové řešení-narazili se svým nově nabitým speederem do druhého takového(přičemž rozdrtili i jeden vojenský swoop), a polovina jednotky přestoupila.Mynock nyní velel jednomu, a Drsňák druhému vozidlu, takže hádkám byl konec.Jen ten první byl trochu v nevýhodě, protože jeden z jeho mužů padl při zabírání stroje, a tak jich bylo jen devět.

„Trochu víc doprava, zastavíme ty malé speedermotorky a swoopy.Větší mašinky necháme Drsňákovy a Flyimu.“rozkazoval Mynock.Klony se rozmístili na všechny okraje paluby, a rovnoměrně kropili blasterem okolí.

„Áááááááááaaaau!!!“zařval jeden z nich, když schytal jednu ránu do helmy.Zbylí se automaticky rozestoupili trochu více, aby pokryli oblast, kterou měl padlý.

Žoldáci vystřelili nějakou raketu, bohové vědí odkud.Mynock skočil ke kormidlu, prudce zatočil a střetu s létající smrtí se vyhnuli.Střela pokračovala dál a...

V pozadí se střetla s Drsňákovo plavidlem.Zasáhla ho do zádě, což na místě zabilo tři vojáky.To bylo ovšem to nejmenší, exploze totiž zničila motory, a člun začal neovladatelně rotovat.Rychlost otáček se stále zvyšovala, a Mynock mohl jen přihlížet.Dva muži z neovladatelného vozidla s řevem vylétli, i kdyby pád přežili, což nebylo pravděpodobné, žoldáci by je usmažili na škvarek.

Ale alespoň jeden klad to mělo-konvoj se zastavil, aby je obklíčil, dařilo se jim poskytnou generálu Skywalkerovi a generálu Kenobimu čas.

Zápor situace se ale stále zhoršoval.Zničené Drsňákovo vozidlo se zabořilodo písku, to by bylo dobře, až na to, že se neudrželi další dva muži, kteří odletěli alespoň dobrých deset metrů,a že speeder mohutně explodoval.Trosky zabubnovaly až u Mynocka(a jedna střepina vyvolala bolestivý výkřik, když zasáhla člena jeho jednotky do ramene).

Zděšeně pozoroval, jak to mohlo dopandout s nimi.Téměř se stejnou hrůzou, jako kdyby zemřel sám, viděl zemřít tolik svých přátel na jednou.Dva swoopaři přijeli k vraku, s úmyslem se ujistit, že nikdo nepřežil...

...A jeden, pak i druhý padli s doutnajícími otvory v těle.

„Někdo to přežil!“zvolal Mynock, chopil se opět kormidla a směřoval rovnou na to místo.

Předběhl je ale Fly, který nad trosky přiletěl se svým LAAT, a spolu se svými střelci zabezpečoval oblast.Než i je zasáhl nepřítel.Nebyla to sice raketa, ale velice silný blasterový výboj, patrně z jednoho z nezničených repulzních tanků.

A bylo to tu znovu.Letoun zbavený ovládání kroužil jako smyslů zbavený, Fly řval do komlinku varování a žádost o pomoc.Nyní jim ovšem mohla pomoct jen Síla.

Pilot byl ale duchapřítomný.Nacházeli se asi jen pět metrů nad zemí, a tak z předem ztraceného stroje vyskočil.Přistál jen kousek od havarovaného výletního speedru, do kterého se také běžel schovat.

Mynock se teď nemusel rozmýšlet co dál-pomoct střelcům v LAAT už se nedalo, tak se rozhodl zachránit alespoň přeživší ve vraku původně žoldáckého vozidla.Byli tam minimálně dva jeho přátelé...

Když dorazili na místo, bylo už jich na palubě posledního funkčního stroje, který vlastnili, jen šest, to ale nevadilo, pokud naberou někoho bojeschopného.Pak už se stačí jen stáhnout, nějaký čas poskytli...

Jenže nic nemělo být tak jednoduché.Plu zasáhl jednu speedermotorku, která se dostala do smyku, a narazila do jejich člunu.Tomu ihned vysadili motory, a zbylí vojáci se s klením rozeběhli do vraku, který jim zřejmě všem nyní bude sloužit jako poslední útočiště...

* * *

„Jsou v dostřelu!“zakřičel Rex na svoje vojáky, kteří se krčili za provizorními valy před bývalím huttským palácem.Je jich dost, pomyslel si.

Asi stovka, dvě klonových vojáků, jejichž velení bylo svěřeno právě tomuto kapitánovi, tvořila první obrannou linii.Rex věděl, že za pár minut už bude většina z nich po smrti, ale proti rozkazu nic nenamítal.Jeho bratři potřebovali další čas, aby dokončili další obranné linie, různé nástrahy, valy a překážky.Někdo to udělat musel...

„Rakety ať zaměří hlavně těžká vozidla, ostatní se soustřeďte na ty speedermotorky, swoopy, a ty, co vylezou z těch transportů vzadu.“zaúkoloval jednotky a sám vystřelil první blasterový paprsek.

* * *

Mynockovi se stále dělaly mžitky před očima.Před chvílí to bylo ještě horší...A ještě před tím...Co bylo předtím?Tma...

Když si konečně trochu vyčistil hlavu, zjistil, že sedí připoutaný k nějaké veliké a OPRAVDU těžké bedně.Jeho věznitelé ho kolem hrudi ovázali kovovým lankem, ruce měl pak v poutech.Odsud jen tak neuteče.

Co se týče okolí, zjištění byla už mnohem podivnější.Podobně zde u mnohých beden bylo připoutáno šest jeho bratrů, pokud viděl správněNeměli helmy, patrně jim byly zabaveny, aby jim mohli do úst nacpat roubíky.Byli mezi nimi i Fly, Plu a Drsňák, který havárii zjevně také přežil...

...Havárie?Už si vzpomínal.Všichni se shromáždili u toho vraku, neměli koneckonců moc na výběr.Bylo jich tam pak...devět.Vzpomínal si, že viděl dva padnout.Pak...Pak uviděl omračující paprsek, ano protivníci změnili intenzitu blasterové palby.Ano...Jeden zasáhnul dalšího z jeho bratrů, ten se zhroutil, ale jen v mdlobách.Pak už byla jen...Tma.

Ta zahalovala i tuto rozsáhlou místnost, viděl jen na pár metrů.I to stačilo ke zděšení, byli zde totiž...Bojoví droidi.Spousta bitevních droidů, i když deaktivovaných.Co tu u všech galaxií dělali???A...Támhle se k němu blížili dva aktivovaní.Nejen že se k němu blížili, oni na něj i mířili.

„Nehýbej se, máme povolení tě zastřelit, klone.“přikázal jeden z nich svým kovovým hláskem.

Ušklíbl se.Hýbat se ani nemohl, byť by se o to pokoušel.Kdyby na těle neměl své brnění, kovové lano by se mu zařezávalo do kůže.Usoudil, že tady toho příliš nezmůže.Mohl jen přemýšlet kde to je, a proč tu je.Zajali ti žoldáci snad tyhle droidy a přeprogramovali je? Nebo ve skutečnosti pracovali pro separatisty?

Jeden ze zajatců také přicházel k sobě.S mumláním vzpřímil hlavu, když uviděl droidy, vydal hlasité zakřičení, byť jeho hlas tlumil roubík.Strážní se k němu otočili a... Vystřelili. Mynockův spolubojovník se se zasténáním poroučel do jiného světa...

S nenávistí, ale pomalu a opatrně se na bojové droidy podíval.Právě v okamžik, když je přepůlil zelený světelný meč, oba jednou ranou.

Mynockovi poskočilo srdce, jedi je přišel zachránit!Ale pak hned zase vystřízlivěl, před ním stál generál Grievous.Patrně se mu nelíbilo, že přišel o rukojmí, a schovívavostí ke svým podřízeným zrovna neproslul...

„Hezké probuzení, klone?!“zachrčel a vytrhl mu z pusy roubík.

„Bylo by hezčí, kdyby tady nebyl ten váš plechovej ksicht, mašino.“zavrčel na to Mynock.

„Máš odvahu, to se mi líbí.Ale zopakuj to, a tvoje hlava se odporoučí od těla...Pochopili jsme se?!“Droidský velitel se snažil nahánět hrůzu, ale tady narazil.Nicméně Mynock pochopil, že by dál provokovat neměl.

„Otázkou ,Kde to jsem?' se už zabývat nemusíš.Řekněme, že pro republikány na ...nebezpečném místě.Ale slyšel jsem, že Skywalker má odvahu, postavit se přesile?“

O tohle mu jde!, blesklo Mynockovi hlavou.Chce generála Skywalkera!

Dál už kyborga moc neposlouchal, odmítl reagovat na jeho dotazy.Ať si ho třeba popraví, žádné informace z něj nedostane.I když...Musí svého velitele varovat!

Hnusák plechovej...

* * *

„Ústup!Poslední zavře bránu!“zakřičel Rex, když viděl, že se už neubrání.Podle jeho odhadu jich nyní zbývalo tak dvacet, což bylo něco přes desetinu z původní skupiny...

Zbylí obránci brány se stáhli dovnitř-a hned byli překvapeni, když na ně namířilo přes deset hlavní.Bylo to tu opravdu dobře zabarikádované, a když vešli dovnitř, technici k bráně ještě rychle nakladli miny.

„Rexi, zařaďte se.Generál Skywalker, nebo generál Kenobi nám brzy přijdou na pomoc, teď ale ještě musí něco dokončit, zase jednou budeš v první linii.“zazubil se pod přilbou jeden kapitánův starý známí- „Lovec“.

Třicet klonů už bylo o poznání lepší.Žoldáci se měli na co těšit, a když stanuli za provizorní, ale pevnou barikádou, Rexovi se vrátilo sebevědomí.

Velitelé klonů se ale pěkně spletli, když očekávali, že neznámí vojáci půjdou jen bránou-ta vyletěla do vzduchu, a pokropila republikány odštěpky kovu.Následně ale explodovala i stěna napravo od nich, a to v místě za barikádou.

„Stáhněte se!Dostali nás!“

„Medik!“

„Kryjte se v levo!“

„Četo, ke stěně!“

„Odpálit nálože!“

„Pozorrrrráááááá!“

„Tank!!!“

Rex si dovolil pohled na díru ve stěně, a div mu nevypadly oči z důlků.Opravdu tam vjel tank, ale federační!A za ním bitevní droidi, ale také super droidi, a pavoučí droidi.

„Rakety, rychle!“pokusil se marně přehlušit hluk boje.Přitom stále horečně přemýšlel, kde se tady vzali separatisté.

Lovec stál s dvěma dalšími vojáky uprostřed toho chaosu a neohroženě rozdával rány.Ať bylo vystřeleno libovolné množství blasteru, žádný paprsek je netrefil.Kolem v doprovodu jisker a kouře padali kloni i droidi, a přicházeli noví.Jenže puškou tank nezničíte.A právě ten se tam teď blížil.

Vedle Rexe zakleknul jeden bazukář, a zamířil.Než se ale zmohl na výstřel, měl do těla vypálené dvě černé, doutnající díry.Kapitán z 501. legie moc neváhal, zbraň mrtvého popadl, a zničil nepřátelský obrněný vůz, který ohrožoval Lovce a jeho dva spolubojovníky.

„Jo!“zaradoval se, bazuku opět odhodil na zem a znovu popadl pušku DC-15.Stalo se to zrovna, když se skláněl, a neviděl před sebe.Přiletěla nějaká vysokoenergetická střela, která zasáhla podlahu kus od skupinky neohrožených bojovníků.Výbuch doprovázela sprška úlomků kamene, které se zabodaly do mužů republiky.Jeden byl na místě mrtvý, oba zbývající zraněni.Nikdo další kromě Rexe už tu nezůstal, všichni se stáhli hlouběji do paláce.

Rex už si všiml situace, s řevem udělal kotoul vpřed, a přistál vedle starého přítele.Vytáhl granát, hodil ho na přicházející, a ještě než explodoval, zničil blasterem pár nejbližších droidů.To mu poskytlo čas, aby zjistil vážnost zranění spolubojovníků.

Lovec měl jednu střepinu v rameni, druhou u pasu, takže v obou případech ve slabinách v brnění.Druhý voják zase v lokti a v kolenu.Podle rychlého odhadu si myslel, že nebudou dost rychlí na to, aby se přesunuli do bezpečí, a tak se rozhodl zůstat, a modlit se ke všem bohům, svatým i k jedijské Síle...

O sotva minutu později přisel vyprosený spasitel-mistr Kenobi.Vyběhl z chodby, vedoucí hlouběji do paláce a pak hned začal odrážet blasterové výbroje.

„Generále!“

„Rexi?“

„Rád vás vidím, pane...Mohl by jste nám krýt ústup?“

„To slyším poprvé, kapitáne, vy chcete ustoupit?“

„No...“Rexe přurušili noví dva droidi, které bylo potřeba rychle odstřelit. „...Nezdá se mi, že tady něco zmůžeme.“

„Tak mě kryjte.“prohlásil Obi-Wan vyzývavě a skočil do onoho otvoru ve zdi, který byl stále slušně zahalen v kouři.Vidět byly jen malé exploze a míhající se čepel, popřípadě odletující kusy separatistických vojáků.

Po minutě boje, do kterého se zapojily i klony, jim došly nápady.Dovnitř se totiž zničenou branou hrnuli žoldáci.Teď už byl i jedi pro rychlý ústup.Rex si jen oddychl, že není tak šílený, jak původně vypadal.

* * *

„Vystopovali jsme je do jedné dříve opuštěné podzemní pevnůstky.Teď to tam vedou sepáci.Nevíme kolik tam mají zajatců, ale odhadem tak deset klonů, jedi, pokud víme žádní.“oznamoval nějaký quarren,(jeden ze dvou ras obývajících Mon Calamari, charakteristický svými „chapadly“ na spodku hlavy)pomocí komlinku.

„Jaké je zajištění?Zvládnete to sami?“ptal se člověk-žoldák jménem Ner-Sallha, stojící u řady různorodých vozidel, zaparkovaných před huttským palácem.

„Jo, ti droidi jsou jim na nic.“

„Fajn, republikáni nesměj zdrhnout, zabte je.Hlavně ať nikdo nezjistí, že patříte k nám, jinak budou ze sepáckých plechovek tady místo spojenců nepřátelé.“

„Jo, myslete na nás.“ukončil quarren rozhovor.

Ner-Sallha se zamyslel.Vzpomínal jak se do toho zapletli.Nejdříve je najali separatisti, aby za ně bojovali.Když zajali skupinu klonů, Grievous požadoval, aby jim je vydali.Ale jako naschvál se pár minut po předávce ozval Xizor, hlava Černého slunce, které mělo Sallhovu organizaci víceménně pod palcem-že republika vyvraždila jednu jeho skrýš, a že je teď jeho úkolem dohlédnout, aby všichni kloni i jediové zemřeli.Měl tudíž na výběr:Buď podrazit separatisty, nebo Černé slunce.Nemusel se dlouho rozmýšlet, zvolil konfederaci, proto poslal do té pevnůstky své muže.Xizor, jak známo měl uši všude, a neposlušnost tvrdě trestal...Navíc měl i lepší bojovníky, než tihle droidi...

„Nere, dostal jsem zprávu, že náš útok pokračuje dobře.A jakmile vyhladíme tuhle republikovou díru, plecháči už budou snadnej terč.“vstoupil mu do myšlenek jeho zástupce, člověk, původem z Corellie.

„Fajn, teď...“

„DESILIJIC!“zařval nějaký z jeho mužů.Desilijic byl klan huttů, jehož druhým nejmocnějším členem byl Jabba.A Ner-Sallha s nimi neměl dobré vzkušenosti.Jen bojové...

„Připravte se na...“zvolal Sallhaův zástupce, když vedle něj vybuchl jeden kluzák.O nanosekundy později se místem začala rychle míhat blasterová palba.Corellian sám skočil k zemi, ale když se otočil, spatřil že jeho velitel Ner-Sallha tak duchapřítomný nebyl.Už ležel vedle něj, ale spálený na uhel.Pak sotva metr od nich přistál granát.Než se mohl klidit dost daleko, explodoval, a on s ním.

* * *

„3129?“

„Mrtvý.“

„8277?“

„Mrtvý.“

„4517?“

„Mrtvý.“

„8349?“

„Taky.“

„Zatraceně!Už vím, proč pořád neplníte mé rozkazy, mohl jsi mě informovat dřív!“vztekal se Rex na jednoho člena své jednotky.Patrně toho posledního...

Ubohá, slabá, nepočetná, často raněná a demoralizovaná skupinka už neměla vůli držet poslední chodbu, která vedla přímo do bývalého trůnního sálu, nyní velitelské místnosti. Neměli už ani jedie, ti se museli stáhnout jinam, kde byla obrana definitivně smetena.

„Kdyby jim nepřišli na pomoc ti žoldáci, tak možná, ale...“

„Kdyby?!Jenže se stalo, a boj ještě není prohraný, vojáku!Do boje, musíme se udržet, tak se udržíme!“zařval na svého posledního podřízeného Rex doufal že tím dodá odvahu všem ostatním.Sobě ne...

Vrazil do zbývající ze dvou pistolí svůj poslední zásobník, zvedl se zpoza barikády, a začal pálit do smíšené skupiny zločinců a droidů.Pak se znovu sklonil, vzal svému z těžka oddechujícímu sousedovy granát, aby jím mrštil.Exploze a bubnování kovu mu prozradila výsledek.

Zase už byli ve velice smrtelně nebezpečné situaci, jenže vždycky se zázraky nedějí...Naštěstí tentokrát ještě ano, alespoň z pohledu vojáků 501. legie.Zadní skupina nepřátel byla totiž náhle smetena blasterovou palbou, následně dovnitř skočilo pár gamorreanů(„prasečích rypáků“, jak byli často trefně nazýváni), hned za nimi pak další přehršel ras.

„No bezva, další vlna šmejdů.Proč asi střílej po svejch kolegách zločincích?“zabručel nějaký voják sarkasticky.

Již brzy se ale přesvědčili, že tihle je alespoň nechtějí zabít, a o chvíli později že jsou to Jabbovo poddaní.

* * *

Mynock zaslechl střelbu.Zvědavě se podíval směrem ke dveřím.Pěknou chvíli se nic jiného než ty zvuky nedělo, pak se ale dveře otevřely, a dovnitř vběhl Grievous, doprovázený šesti super bojovými droidy a jedním magna guardistou, který měl místo klasické hole blaster.

A zase tu byli, jen generál byl zjevně z něčeho rozrušený.Vrhl na něj jediný pohled, který jasně říkal:O nic se nepokoušej.

O to byl zvědavější, co se vlastně děje.

Grievous tasil dva světelné meče, jeden modrý, druhý zelený, a vyčkával.Ty čepele měly jednu výhodu-fungovaly i jako baterka, docela dobře osvětlovaly.Tak mohl vidět celou tu obrovskou halu plnou droidů, transportů, tanků, stíhačů a dalších věcí, vše naštěstí zjevně nějak poškozené.Pravda že posledně, když vojevůdce přepůlil droidy, bylo tu také to světlo, ale ani ho nenapadlo si prohlédnout okolí.

A viděl také droidí hlavu, která se dokutálela dveřmi do místnosti.Ou, pomyslel si, tady někdo nemá sepáky rád...

V ten okamžik dovnitř skočilo několik bytostí, bylo to moc rychlé, než aby je Mynock identifikoval.Každopádně se uměli krýt, a také střílet, a byli k tomu náležitě vybaveni. Blasterové výstřely zaplnili místnost, když Grievousovo ochranka začala oplácet palbu. Byla ale přečíslena, navíc super bojoví droidi zas až tak super nebyli.

Už zbýval jen generál a jeho bodyguard.Právě ten magnaguardista se vyhnul výboji saltem vzad.Přistál přímo před Mynockem, který si s hrůzou pomyslel, že na něj neznámí útočníci vystřelí, ten se zase uhne a on sám schytá ránu.Tak se ale nestalo, stroj tentokrát nebyl dost rychlí, padl vedle něj.

Grievous couval, až stanul před Pluem.Zoufale srážel čím dál rychlejší příval blasterových paprsků.Už ale téměř nestíhal...

Jeden ze žoldáků odhalil svoji zbraň, zřejmě něco na způsob ručního granátometu. Použil ho, jenže se netrefil.Nicméně tu byla tlaková vlna, která Grievousem hodila dozadu, musel povážlivě zamávat rukama, ve kterých držel světelné meče...

Teď trefí Plua!mihlo se Mynockovi hlavou.Při jeho příteli ale stála štěstěna, protože čepel jen špičkou sjela po brnění, a zanechala v něm jen nehlubokou rýhu.Ale kromě toho také přeřízla kovové lanko, které ho poutalo!

Kyborg si ničeho nevšim.Plu tak využil příležitost, s rukama stále spoutanýma za zády se odkutálel k rozstřílenému magna guardistovi, popadl jeho pistoli, a šikovně si přestřelil pouta.

Ten má ale štěstí, že ho nespoutali elektromagnetickýma poutama, ale těmahle starýma, neúčinnýma...Koneckonců všichni měli jen tyhle, takže je mohl později vysvobodit...

Plu už úplně volný vstal, a střelil z boku Grievouse, který se o ně neměl čas starat, jak usilovně odrážel střely.Tak se mu podařilo zasáhnout, ale bohužel jen povrchně.

Kyborg zařval, hodil jeden světelný meč na Plua a pak se mohutně, až nelidsky odrazil a skočil...A znovu.Teď už stál mezi žoldákama, a v boji na blízko nebylo o vítězi pochyb.

Zatímco si generál probojovával cestu k útěku, Plu hozeným světelným mečem osvobodil všechny své bratry.Bylo jich (včetně něj) šest.Celá skupina se obstojně vyzbrojila zbraněmi nyní již rozsekaných žoldáků.Teď jim už chyběli jen jejich helmy...

Velitel droidů však opět unikl...

* * *

Rex spokojeně vydechl, když odhodil hlavu posledního bitevního droida.Díky Jabbovo jednotkám se jim podařilo zvítězit.Nehodlal tomu huttovi ale děkovat, to přenechá jediům, ti mají koneckonců jako jeden z oborů v jejich profesi ochránců míru diplomacii...

Ztráty byly opět vysoké, to bylo v 501. legii ale tradicí.Přežili jen ti nejschopnější, takže byli opravdu elitní oddíl.Jen škoda že věčně zdecimovaný.

Měl je tu brzy vyzvednout křižník, o Tattoine neměla republika žádný zájem, ani mít tady základnu.Ale jemu zbývalo ještě něco.Za chvíli půjde s tou záležitostí za jedii...

* * *

Drsňák málem zapomněl, že nemá helmu, a byl by uhodil hlavou nepřítele před sebou. Byl momentálně v souboji beze zbraně s jedním žoldákem, nikdo z jeho bratrů mu neměl čas jít pomoct.

Sklonil se, aby unikl ráně pěstí, mířené na hlavu, zároveň vrazil protivníkovi koleno do břicha.Ten ho při svém pádu stihl chytit za krkem, a vyvéct tak klona z rovnováhy.Jenže ten měl výhodu tvrdého brnění, takže když se mu podařilo protivníka zalehnout, bylo už téměř rozhodnuto.

Drsňák protivníkovi vrazil obrněný loket do týla, čímž ho okamžitě odrovnal.Pak skočil po nějaké pistoli, která ležela kus opodál.Jen ji chytil, ještě na zemi začal efektivně pálit, výsledek byli dva doutnající žoldnéři.Následně se schoval za výklenek u nějakých dveří.

Bylo jich celkem už jen pět, jeden z nich padl v úporné přestřelce.Každý metr, který ušli, je stál mnoho výstřelů.Navíc netušili, kde je východ z téhle pevnosti, takže těch metrů mohlo být prokletě hodně.

Mynock přeskočil nějakého padlého droida, a vrazil pažbu pušky, kterou si přivlastnil, do obličeje bližšímu žoldákovi.Toho vzdálenějšího zabil rychlou střelou, pak dorazil toho prvního.Chodba byla čistá.Pětičlenná skupinka si oddychla, když uslyšela další kroky.Pak i zděšený řev.

Z rohu chodby se vynořil dokonale vyděšený žoldák, ale ihned padl.Zbytek jednotky se šel podívat co ho tak vyděsilo, když dorazili do zákrutu chodby, uviděli to. Dobré dvě desítky bitevních droidů.Už tady zase byla ta zdržující řežba.Mohli se sice zkusit vrhnout na droidy zblízka, ale nemohli riskovat ztráty při tak přímém útoku.

Opět zaujali pozice u okrajů chodby, na zemi, za mrtvými, nebo zničenými, bednami, nebo mnohým dalším harampádí.Tímhle tempem se odsud nikdy nemohli dostat...

* * *

„Nálože nastaveny.“hlásil jeden voják.

„Dobře, musíme být rychlí.“prohlásil Rex.

Stáli v jakési řídící místnosti plné počítačů, obrazovek, holografů, baterií, a kdoví čeho ještě.Z širšího spektra se nalézali v pevnůstce separatistů, kde hledali Mynocka, Drsňáka a další přeživší.Rex se jim cítil zavázán, už dostkrát spolupracovali, a byli to opravdu dobří bojovníci.A možná i přátelé...

„Dobrá, spínač připojen.Můžeme jít, kapitáne.“hlásil voják.

„Fajn, vypadneme, a vyhodíme tuhle díru do vzduchu.Naši bratři se můžou modlit, aby se odsud dostali dost rychle...“

Desetičlenná skupina se rozeběhla k východu, který se ale před nimi zrovna otevřel.Pozpátku se k nim blížili droidi, dva.

„Palte!“vykřikl Rex.To ale nebylo třeba, oba separatistické stroje už ležely na zemi.Nezlikvidoval je však nikdo z jeho mužů.

„Co to?“

„Kdo je to?!“zakřičel někdo z chodby.

„Kdo jste, ohlaste se!“kapitán na to.

„501. legie, víc tě nemusí zajímat.“

„Drsňáku!Mynocku!“

Obě skupiny vyrazily, aby se uprostřed chodby potkali.Rex byl rád že už je určitě nevyhodí do vzduchu, druhá skupina zase, že přišli vítané posily.Brzy si vypověděli podstatné-o výbušninách a o žoldácích, pak už mohli vyrazit, Rex naštěstí věděl, kudy.

Doběhli k jedné křižovatce chodeb, odbočili a stáli před bránou.A taky před asi dvaceti hlavněmi.

„Kryjte se!“stihl někdo vykřiknout, než se spustila prudká palba ze strany droidů. Ostatním klonům to nemusel nikdo dvakrát říkat, skupina se rozdělila na půlky, jedna skrytá za pravou odbočkou, druhá za levou.

Došlo zase k té samé, zdržující přestřelce, jako už mnohokrát.Rex se ale začínal silně potit, když pohlédl na časovač.Naznačil docházející čas Deckovi, který porozumněl, a vrhl se přímo do středu jejich nyní už částečně oslabených protivníků.Mlástil pažbou, kopal, střílel, vrážel tělem do droidů.Jestli si uvědomoval smrtelné nebezpečí, nebylo to na něm znát.

Rozmlátil oblouček „sepáků“ kolem sebe.Poslední dva na něj mířili z větší vzdálenosti, než kde by je mohl zničit ručně.A dva výstřely nestihne, než oni vystřelí jeden, pomyslel si během sekundy.Naštěstí tu byl Rex, který paprsky vystřelenými ze svých pistolí, droidy odrovnal na jednou.

„No, tak to by bylo, hoši.“prohlásil, a otevřel dveře. „Teď musíme máknout, aby nám to neusmažilo zadky...“

Asi dvě stě metrů odsud na ně čekalo LAAT, které je dopraví na orbitu, kde se nalodí na křižník...

Rex měl za to, že když základna explodovala, bylo to vidět až do vesmíru.