501st legie kapitola 3 cast 1
Kapitola 3: Asteroid
Ebon Hawk IV se vynořil z hyperprostoru u planety Vortex. Ta rozhodně nebyla konečným cílem-byly to jen nejbližší souřadnice, na kterých se nenalézala imperiální flotila. Tedy, to si alespoň Von-Mal myslel až do porady v hlavní oválné místnosti ve středu lodi.
Čtveřice se po ukrytí lodě za blízký měsíc shromáždila, aby projednala, co dál.
„Takže, k naší situaci: Za zadkem máme Venator s eskadrou stíhaček, palivo jen na několik dalších sektorů, a co je nejhorší, pro čtyři je tu málo jídla. Nějaké návrhy co s tím?“ptal se Daresh, který byl beze slov pasován na vůdce.
Chvíli bylo jen rozpačité ticho, pak se ozval čtvrtý ze skupiny, člověk jménem Hiss Dalkwalker, rodák z Correlie: „No, jestli potřebujeme natankovat, co takhle zkusit Ord Mantell?“
„Ne, to je šílenost. Už za války se to tam hemžilo vojákama, poslední kapkou by bylo tam přiletět teď.“reagoval Daresh, než mohl někdo cokoliv říct. „Koto?“
„Můžeš mi přestat říkat Koto? Mimochodem, jak zní tvoje příjmení?“
„Zabraku, moje příjmení znát nepotřebovala ani moje jednotka, takže ty taky ne.“
„Ah... Vrať se ke Kotovi, Zabraku je hrozný.“
„Jistě, Von-Male.“usmál se Daresh, ale zároveň naznačil, že by se měli vrátit k problému. Toho se chytil Muun Dafkin Kradur a prohlásil: „Můžeme letět na Muunilist, moji lidé nám poskytnou ochranu.“
Skupina chvíli uvažovala, ticho nakonec jako obvykle prolomil Daresh: „Hissi, zkontroluj, jestli máme dost paliva na Muunilist. A ty, Dafkine, jsi si jistý, že váš svět už neokupuje imperiální flotila?“
Ten přikývl. „Jsem. Když zničila bankovní klan, republika již neměla důvod vydržovat u nás armádu. Bude tam možná nějaká malá pozemní základna, ale nic víc.“
„Fajn. Teď ještě to palivo...“
„Dareshi? Co takhle nelétat z tohohle systému?“navrhl Von-Mal.
„Prosím? Vidíš v tý divočině čerpací stanici?“ ukázal velitel skupiny na planetu pod nimi.
„Tam ne. Támhle. V tom poli asteroidů.“
„Jak jsi na to přišel, že tam něco je?“
Von-Mal se usmál. „Protože jsem pirát, pašerák, nájemný lovec, zkrátka všechno co je mimo zákon a vynáší to. A čirou náhodou tedy vím, že po vzoru pašeráckého tahu u Chřtánu je tady v jednom asteroidu pirátská základna. A druhou čirou náhodou tam mám pár známých.“
„Na co čekáme? Hissi, kašli na to palivo a otoč nás na tu hromadu kamení!“
* * *
„Vader, většina jeho 501. legie i ten zajatej námezdní lovec odlétli s Venatorem. Na krku nám tu nechali Mynocka a jeho arogantní kámoše. Prej pro nás maj rozkazy od císaře.“mumlal Neyo, vysedávající s Bacarou v jednom ne zcela dobrovolně zapůjčeném domě na Kaal'Naaru.
„No, to bychom sebou měli hodit a jít si je poslechnout.“neváhal druhý komandér.
„Máme přece hologramy. Spojím se s ním, počkej.“
Trvalo to jen pár sekund a obraz se objevil na malém konferenčním stolku. Nebyl to ale obraz Mynocka, nýbrž Úhoře, jednoho člena jeho jednotky. Ten zasalutoval a čekal, až Neyo promluví.
„Ty-kde je tvůj kapitán?“
„Pár metrů za mnou, rozkaz vám ale mám vyřídit já. Jde o několik zrádců, kteří hodlali poskytnout útočiště našim povstaleckým uprchlíkům. Víme že jsou v tomhle městě, jen nevíme kdo to je.“
„Takže máme začít s výslechem?“
„Ne, komandére. Máte začít s popravou.“
„Cože?!“vykřikl Neyo a vyskočil ze židle. „Co tím chcete naznačit?!“
„Je to rozkaz od císaře Palpatina, komandére. Nikdo kdo není klon se nesmí z tohohle místa dostat živý.“
„To je absurdní!“
„Neyo... Pojď. Takový rozkaz se neodmítá. Víš že 501. tě klidně nahlásí a popraví za neuposlechnutí rozkazu.“vmísil se do hovoru Bacara, snažící se o smířlivý tón.
Mezitím se Mynock prodral na Úhořovo místo a s očividně ztrápeným výrazem řekl: „Omlouvám se za svého vojáka. Je někdy trochu moc horlivý. Je mi to také líto, ale s tímhle nikdo nic nenaděláme.“Po této větě větě zahlédl Neyo v Mynockově obličeji nepatrný odraz jeho vlastních pocitů: dost.
* * *
„Sakra, kde jsi se učil létat?!“řval Daresh a každou větu doprovodil kletbou.
„V poli asteroidů.“zachechtal se Von-Mal.
Oba seděli v kokpitu, Zabrak pilotoval a povstalec se snažil rozstřílet menší asteroidy, mezi nimiž se nacházeli. Marně se také pokoušel o stabilizování štítů, přesto o ně stále citelnějí přicházeli.
Von-Mal loď zrovna protahoval úzkou štěrbinou mezi dvěma obrovskými kusy kamení, když Daresh zpozoroval třetí, valící se na ně ze zhora. Jedno bylo jasné-není možné se mu vyhnout, a nenarazit do nějakého jiného asteroidu. Proto rychle vymyslel nový plán: „Koto, zvedni nás ihned prudce nahoru!“
„Zase už začínáš s tim Kotou?!“vykřikl Zabrak, rozkaz ale již plnil. „mimochodem, věděls o tom šutru, do kterýho teď letíme?!“
„Jo.“zavrčel Daresh, zatímco odpaloval všechny až na jednu rakety.
„Super!“vykřikl pilot, když byl asteroid rozpůlen a vznikla tak nová průrva.
„Hej, senzory mi hlásí život těsně před náma. Támhleten velkej šutr, to je on?“
„Doufám že ne.“
„Proč?!“
„Protože těm tisíci půlmetrovým kouskům kamení mezi námi a tou základnou se asi nevyhnu.“
Sotva to dořekl, do trupu Ebon Hawku IV začaly bušit balvany. Štíty se zakvílením zkolabovaly, v lodi se rozezvučel alaram. To vše se dalo ignorovat-díra v trupu ve strojovně již ale ne.
„Dalkwalkere! Ty šutry nám zruší motor i podporu života, já použiju těsnící pěnu, abych zlikvidoval tu díru, ty musíš opravit všechno, co to rozflákalo!“hlásil Daresh, sledující vyděšeně průzor, před kterým se míhaly celé hory rozložené na mnoho malých kusů. Oproti tomu Von-Mal výjimečně vyděšený nebyl, on na to také zřejmě neměl čas. Na čele se mu leskl pot, křečovitě svíral řídící páky, a ani neprotestoval.
Hiss si mezitím projistotu oblékl skafandr a bral ze skladiště sadu opravářských nástrojů, když se ozvala další rána, a v okamžiku vypadla umělá gravitace.
„Sakra!“vykřikl.
„Nemusíš nic objasňovat, jenom to sakra oprav! Já...“po další ráně byla přerušena komunikace. To Hissovi nevadilo tolik, jako to, že ve skladišti kde se nacházel, zela tentokrát opravdu velká díra. Dost možná tři na tři metry, a on byl spolu se vzduchem vycucáván z lodě.
„Ne že zavřete ty dveře!“vykřikl sám pro sebe, když se zachytil za nějakou napevno přimontovanou bednu. Jenže v momentě kdy to řekl, dveře se opravdu zaklaply. Daresh neměl jinou možnost, jinak by je to totiž vysálo všechny.
„K Sithu!“zaklel Hiss, když mu z prstů vyklouzl kufřík s vybavením. Ni jiného mu nezbývalo, pustil se a jak jen rychle to šlo, tak po něm skočil.
Zachytil ho, ale teď měl jen sekundu na to, aby se něčeho pevně chytl, jinak mu loď uletí a on zůstane v poli asteroidů sám. Rychle se rozhlédl a uviděl spásný bod-vysílací anténu, nebo to, co z ní zbylo. Byl od ní však moc daleko...
Ohlédl se, a zjistil že těsně za ním krouží spousta harampádí ze skladiště, jeho jedinou nadějí bylo odrazit se od nějakého většího kusu šrotu tak, aby dosáhl na zmíněný pozůstatek antény. Všechno to učinil během oné jedné sekundy, kterou měl k dispozici.
Byl si vědom toho, že se stále musí dostat do strojovny, nebo zemřou všichni. Začal pomalu šplhat po trupu lodi a kdyby byl v atmosféře, odpor vzduchu by ho dávno smetl. Naštěstí se nalézal ve vakuu, a tak mohl pozvolna postupovat až ke strojovně na zadní části trupu. Vzhledem k tomu, že byl ve skafandru dost neohrabaný, i že musel jednou rukou držet kufřík s vybavením, to byl těžký, avšak ne nemožný úkol.
Konečně viděl místo, které bylo provizorně „spraveno“ vzduchotěsnou pěnou, kterou je vybavena každá pořádná loď pro případ, že dojde k porušení trupu jako tady.
Nyní se musel dostat dovnitř, a právě tohle bylo slabé místo. Modlil se, aby v kufříku nesl i důlní laserovou pistoli. Aby ho mohl prohledat, a neztratit přitom všechen jeho obsah, musel ale mít možnost používat obě ruce. Jediné so ho napadlo, bylo zapřít se nohama o výklenek v trupu a doufat, že Von-Mal bude krotit své manévry.
* * *
Daresh zrovna komlinkem vyzval Dafkina Kradura, aby šel do kokpitu. Sám se tedy mohl podle nového plánu odpoutat a vydat se osobně ke strojovně. Hiss totiž evidentně selhal.
Vydal se na potřebné místo, i když nulová gravitace to dost ztěžovala. Ještě že stále měli podporu života. Cestou opravdu potkal Muuna, směřujícího k sedadlu kopilota.
Trvalo to téměř minutu, než se dostal ke dveřím strojovny. Zhluboka se nadechl, počítal s tím, že v místnosti nezbyl žádný kyslík. Po otevření dveří se mu však ukázala druhá věc, kterou opravdu nečekal. Přesněji osoba-Hiss Dalkwalker. A za ním byl prořezaný otvor. Již po prvním pohledu bylo patrné, že motor hrozil explodovat.
Hiss se na něj podíval, a pokynul mu, aby se vrátil. Vzhledem k tomu že Daresh neměl skafandr, nijak se tomu nebránil. Zaklapl za sebou dveře a po několika vydechnutích z plných plic zakřičel: „Je to v pořádku, Hissi?“
„Nevím... Dej mi chvilku... Buď explodujeme, nebo doletíme.“ozval se sotva slyšitelný šepot, byť Correlian určitě také řval.
Chvilka utekla a ozvalo se radostné: „Tohle by mělo vydržet!“ Místo oslav ale následoval bolestný výkřik. Daresh neváhal, a dveře znovu otevřel. Doufal, že ztráta kyslíku nebude příliš velká...
Motoru se vší silou Hiss, což by nebylo nic neočekávaného-kdyby neměl rameno ve skafandru probodnuté železnou tyčí.
Daresh se nehodlal na nic ptát, jen Corellianovi podal ruku. Ten ji s vděkem přijal, a nechal se vytáhnout. Následně se zapřel o zeď, aby nebyl vtažen zpět. Povstalec se ještě rozhlédl po strojovně, aby zjistil, z čeho ta tyč, která probodla Hisse vlastně byla. Pohled mu spočinul na chladících systémech. Pak rychle zmáčkl tlačítko u dveří, o krok ustoupil a... Byl prudkým manévrem hozen zpět do vakua strojovny. Vchod se těsně za ním zavřel. To již však neviděl, protože se nabodl na rozštěpenou stěnu.
„Dareshi!“vykřikl Hiss. Věděl však, že jeho přítel je mrtvý, stejně tak, že v lodi je již tak velmi řídký vzduch.
Nyní se musel zabývat tyčí ve svém rameni. To mu již ale spěchal na pomoc Muun Dafkin.
„Co se stalo? Kde je Daresh?“
„Mrtvý... Jak to, že nejsi v kokpitě?“
„Právě přistáváme.“
* * *
Mynock se svými muži i s veliteli Bacarou a Neyem právě nastupovali do raketoplánu třídy theta. Drtvié většině z nich byl špatně z masakru, který právě vykonali. Jen pár z nich to bralo jako rozkaz, který se vykonal jako každý jiný. Zato všichni viděli za tím vším vyšší smysl, v podobě zničení nebezpečných zárodků povstání. Všichni kromě Mynocka. Nejspíš za to mohlo to, že strávil rok mimo armádu, v normálním světě. Ale ať říkal kdo chce co chce, služba impériu není to samé, jako služba republice. Sám to ještě nedávno tvrdil, ale tímto dnem poznal ten zásadní rozdíl. Obě uskupení měla možná stejné cíle, ale rozhodně ne prostředky. Právě ty dělaly republiku lepší, než byli separatisti. A když impérium žádné takové zábrany nemá, není o nic lepší, než konfederace, nebo tihle povstalci.
„Kapitáne? Nebyly žádné problémy?“zeptal se Bacara, který byl jedním z těch absolutně nevzrušených vojáků. Ze správných, klonovaných, poslušných vojáků. On ale nikdy nebyl zářný příklad dokonalosti, jak se ukázalo již v klonových válkách.
„Ne... Splinli jsme rozkaz. Jestli tam byli povstalci... Jsou již mrtví.“ Jestli.
„Byli, kapitáne. Teď letíme na náš Dreadnought. Brzy budeme muset přebrat práci lorda Vadera, má jiné, důležitější úkoly.“
„Ano, pane...“